Přeskočit na obsah Přeskočit na kategorie produktů Přeskočit na košík Přeskočit na navigaci

14. 6. 2019 Rozhovor s Kateřinou Šachovou

Symbolicky 10 let poté, co grafická designérka Kateřina Šachová obhájila na pražské UMPRUM svoji diplomovou práci - koncept nového papírnictví papelote, přichází diplomantka Zuzana Ptáčková s prací na téma zmapování nových papírnictví v Čechách, coby speciálního segmentu designu. Obraz skládá pomocí rozhovorů se zakladateli, v nichž se zaměřuje na studium na uměleckých školách, začátky podnikání, inspirace a tvůrčí motivace...

 

 

Je pro Vás důležité, že sídlíte v Praze?

Ano, je. Jsme rození nebo dlouhodobě usazení Pražáci a tak jsme tu prostě doma. Máme to tu rádi, máme tu přátele, víme kam jít pro radu, na koho se obrátit… Z hlediska obchodu je to také zásadní. Nejvíce toho stále prodáme v našem kamenném obchodě, kam mohou lidé přijít, všechno si prohlédnout na vlastní oči, dotknout se a nasát atmosféru. V Praze je dostatečná koncentrace jak místních, tak turistů která nás dokáže uživit.

 

Papelote začalo jako Vaše diplomová práce na UMPRUMce. Jaký význam pro Vás má z dnešního pohledu studium vysoké umělecké školy?

Vysoká škola — alespoň tak, jak jsme ji zažila já — je místo plné možností. Pro mne je to nejspíš už nepřekonatelná meta koncentrace inspirativních osobností, různorodých názorů a pohledů na svět. Nádherné období plné experimentu, inspirace, svobody… Čerpám z něj dodnes a nejspíš budu vždycky a jsem vděčná, že jsme to mohla zažít.

 

Je něco, co byste doporučila současným studentům vysokých uměleckých škol?

Především si studium užít a naplno využít možností, které škola, její zázemí a doba studií nabízí. Nebát se, být odvážní, experimentovat. Příležitost setkávat se s lidmi, poznávat jejich názory a přístupy a možnost využít energie a času, které jsou ochotni studentům nezištně poskytnout, je něco neocenitelného, co se později získává velmi těžko.

 

Spolupracovali jste na nějakém produktu nebo kolekci se studenty uměleckých škol?

Naprostou většinu naší produkce děláme sami, na některých dílčích projektech jsme ale s různými studenty spolupracovali. Až na jednu výjimku, kdy vznikal návrh bloku pro fakultu architektury, který se vybíral ze studentských návrhů, nebyla ale primárně spolupráce postavená na tom, že jsou to studenti, ale že nás oslovuje, co dělají.

 

V roce 2009 jste poprvé představili papelote veřejnosti na Designbloku. Byl to důležitý moment startu Vaší společnosti?

Určitě byl. Vidělo nás najednou velké množství lidí. Tehdy u nás podobný koncept neexistoval, bylo to nové a my byli nadšení z reakcí lidí a následně i možností spolupráce, které nám Designblok přinesl. V začátku nám to myslím velmi pomohlo.

 

Bylo používání ekologických materiálů a recyklovaných papírů jasnou volbou hned od začátku působení Vaší společnosti, nebo to přišlo postupně?

Témata udržitelnosti a ekologie jsou pro nás důležitá od začátku a stále jsou pro nás naprosto zásadní. Cítíme zodpovědnost za svět, ve kterém žijeme a tak se v našem působení snažíme být co nejohleduplnější a co nešetrnější. Spolu s novými informacemi a s novými možnostmi se snažíme stále víc posouvat a být důslednější. Někde se nám to daří více, někde méně.

 

Co byste chtěli naučit své zákazníky o papíru?

Že je to materiál nekonečných možností. Papír dokáže bořit hranice času a prostoru s lehkostí sobě vlastní. Má limity a přitom nabízí nekonečnou svobodu. Je ohraničený a přitom nabízí nekonečný prostor. Prostor, do kterého vstupujeme a sami ho proměňujeme v to, co chceme. Má fascinující schopnost vyjádřit, vyvolat a sdílet emoci, dotknout se našich srdcí. Dokáže vyvolat vzpomínku, vyjádřit přání, projevit lítost, sdělit obavu, dát pocítit blízkost, ulevit od bolesti… Můžeme se ho dotknout, přivonět si k němu, pohladit ho nebo třeba roztrhat a spálit. Papír snese všechno. A v emoci je život a tedy budoucnost.

 

Co Vás nejvíce inspiruje?

Svět. Život. Všechno.

 

Máte nějaký umělecký vzor?

Děti a jejich fascinující svět příběhů, fantazie, snů, možností… To je pro mě nekonečná inspirace.

 

Kdybyste měla sáhnout po odborné publikaci z oblasti grafiky, typografie nebo knihy, co by to bylo?

Je jich mnoho, ale například tyto: 1. Tell Me Why — Prvních 24 měsíců newyorského designové studia od dvojice grafických designérů karlssonwilker — velmi vtipná a trefná kniha o začátcích podnikání v oboru grafického designu, 2. Common Interest: Documents od Emmi Salonen plná inspirativních knižních forem, 3. Non-Adhesive Binding — Books without paste or glue od Keith A. Smith., která mne fascinuje ukázkami možností, které vznikají pouhým skládáním, prořezáváním případně sešíváním papíru.

 

Co byste vyzdvihla jako dosavadní největší úspěch?

Že uběhlo deset let a my stále existujeme. A také, že se nám podařilo dát dohromady tým skvělých lidí, se kterými je nám dobře a baví nás spolu pracovat.

 

Máte nějakou metu, které byste chtěli dosáhnout?

Být živou značkou, která nejen prodává produkty, ale především přináší inspiraci a pomáhá lidem na jejich cestě ke kreativnějšímu, radostnějšímu a svobodnějšímu životu.