Co je myšlenková mapa

Myšlenková mapa představuje efektivní nástroj, jak vizualizovat informace. Princip metody je velmi jednoduchý, ve své podstatě jde o interaktivní diagram, který zrcadlí způsob, jakým náš mozek řetězí myšlenky. Začínáte tím, že do středu papíru nebo třeba displeje tabletu zapíšete jádro tématu, klíčový pojem. Na něj pak následně napojujete další informace – každá větev má svůj nadpis a na něj navazují další body a klíčová slova. S vytvořením hierarchie vám pomáhá nejen struktura mapy, kterou adaptujete na potřeby konkrétního tématu, ale i barvy, ikonky, symboly nebo třeba různé typy odrážek.

Autorem a popularizátorem konceptu mind mappingu je britský psycholog Tony Buzan, který se v 60. letech, během studia na vysoké škole, zaměřil na to, jak náš mozek nakládá s informacemi. Zjistil, že tradiční lineární poznámky – odrážky, seznamy a dlouhé texty – neodpovídají přirozenému způsobu, jakým mysl zpracovává příchozí podněty. A taky to, že jim chybí dva hlavní faktory pro zapamatování informací: asociace a důraz. Proto vymyslel alternativní přístup reflektující fungování mozku, který je zvyklý propojovat klíčová slova i obrázky do komplexní sítě vztahů.

„Váš mozek nemyslí lineárně ani sekvenčně jako počítač. Myslí multilaterálně, mnoha směry, paprskovitě. Když tvoříme mapu, větve rostou dál od středu, a tvoří další úrovně větví, což vás stimuluje k přidávání dalších a dalších souvisejících nápadů – přesně tak, jak se to děje ve vašem mozku,“ vysvětluje Buzan ve své knize The Mind Map Book.¹

Jaké benefity vám myšlenková mapa přinese?

Hlavní přínosy metody spočívají v budování hlubších asociací, podpoře aktivnějšího učení a vytvořením uceleného schématu pro dané téma.

Studie publikovaná v časopise Medical Education ověřovala efektivitu učení za pomoci myšlenkových map na skupině 50 mediků. Výzkumníci je rozdělili do dvou skupin: jedna využívala pro zpracování informací mind maps, druhá si mohla zvolit libovolnou studijní metodu. Cílem bylo nastudovat text o 600 slovech, z něhož byli studenti posléze přezkoušeni. Výsledky studie ukázaly, že první skupina si díky mapám zapamatovala o 10 % více, než jejich spolužáci v druhé skupině. ²

Na co mind maps využít?

Buzan akcentuje, že metoda mind mappingu má nespočet možných využití: „Kdykoliv musíte použít svůj mozek, můžete zapojit myšlenkové mapy a posílit tak myšlení i kreativitu. Tvorba nápadů, zaznamenávání a zpracovávání informací a dohled nad projekty jsou jedny z nejčastějších příležitostí. Mapy můžete využít skutečně ke všemu, co vyžaduje duševní úsilí.“ ³

Tak na co je využijete vy?

• Studium: Představují efektivní metodu pro učení a memorování nových informací, ať už se připravujete na jazykovou zkoušku nebo test do školy. Rozlučte se s batohem plným popsaných sešitů – celistvý obrázek toho, co se potřebujete naučit, budete mít kdykoliv po ruce na jedné stránce.

• Plánování: Čeká vás náročný projekt? S mapou si usnadníte řazení priorit, organizaci úkolů, i dělení větších cílů do dílčích kroků. Vydáváte se na dobrodružnou cestu za zážitky? Nakreslete si itinerář, sepište seznam nezbytností i budget do mind mapy. Připravujete seminář nebo konferenci pro své kolegy? I tady bezpochyby oceníte přehled všech nejdůležitějších bodů na jednom místě (a jako bonus linky, které je vzájemně propojují).

• Kreativní brainstorming: I když hlavní benefit map v mnoha případech spočívá právě v tom, že mají přehlednou strukturu a hierarchii, vyplatí se je vyzkoušet i jako nástroj pro organické generování nápadů. Jeden podnět rozvíjí druhý a barvy, kresby i symboly se zase postarají o tvůrčí naladění.

• Vytvoření osnovy: Metodu můžete vyzkoušet i při přípravě podkladů pro články, vaši knižní prvotinu, ale i scénář podcastu nebo videa. Stejně tak půjde o skvělý nástroj při vymýšlení osnovy seminární práce, diplomky nebo prezentace.

 Jak na tvorbu myšlenkové mapy

1.) Zvolte vyhovující nástroj

Jako s každou poznámkovou metodou, i tady je potřeba nejprve vybrat, jaké platformě dáte přednost. Papír je osvědčenou klasikou, která nebude odvádět vaši pozornost jiným směrem, než je žádoucí. Dopřeje vám veškerý prostor světa, nepotřebuje nabíječku a vytváří menší kognitivní zátěž. Využít můžete třeba stránky skicáku, tečkované sešitu nebo úplně obyčejný list papíru.

Online nástroje pro tvorbu myšlenkové mapy jako Coggle nebo Miro vám zase umožní sdílet vytvořené koncepty se spolužáky či kolegy a společně je rozvíjet. V digitálu můžete témata propojovat i skrze tagy, připojovat k nim obrázky i hypertextové odkazy. 

2.) Promyslete strukturu

Ještě než sáhnete po oblíbeném peru, promyslete, jaký půdorys bude vaše mapa mít. Víte, jaká podtémata na ní nesmí chybět? Vězte, že pár minut věnovaných struktuře mapy se vám vzápětí vrátí!

3.) Používejte klíčová slova

Poznámkové litanie vyměňte za výstižná klíčová slova. Cílem mapy je shrnout to nejpodstatnější, propojit souvislosti a vytvořit „bigger picture“ daného tématu. Proto do ní nemá cenu přepisovat všechny poznámky, které vám leží v sešitě. K tomu, abyste odstartovali lavinu asociací, nepotřebujete dlouhé odstavce textu. Stačí jedno dobře zvolené klíčové slovo.

4.) Udržujte hierarchii

Na struktuře záleží. Pomůže vám totiž s orientací i rozlišením hlavních a vedlejších, doplňujících poznámek. Pohrát si můžete nejen s uskupením pojmů, ale i typem odrážek, čar i fontem nadpisů. A díky přehledné hierarchii budete už na první pohled vědět, co je stěžejní a co nadstavbová informace.

5.) Propojujte souvislosti

Žádná informace neexistuje ve vakuu a sami víte, že izolované body vám pravděpodobně nepomůžou odvyprávět příběh v celé jeho komplexitě. Jednou z důležitých rolí mind mapy je totiž i vytváření propojeného kontextu. Představte si, že si vytváříte myšlenkovou mapu na téma Propaganda během WW1. Mezi hlavní větve jste zařadili: cíle, nástroje, témata a obsah i důsledky. Rozepíšete klíčová slova a v průběhu mapování si začnete všímat souvislostí, které by možná jinak zanikly. Jak ovlivnila propaganda technologický posun médií jako nástrojů pro šíření ideí? A jak cíle propagandy promítali do jejích dopadů?

Nebo si vytváříte přehledy k jednotlivým titulům povinné maturitní četby. Jako hlavní podtémata zvolíte autora, obsah díla, historický kontext, jazyk, žánr a tak dále. Díky propojování souvislostí vám tak může dojít, že jazyk Karla Čapka reflektuje jeho novinářské zázemí. Nebo odhalíte způsob, jak dané dílo významně reaguje na konkrétní společenskou situaci své doby.

6.) Zvýrazňujte, kreslete a podtrhávejte

Povolejte na pomoc barvy. Zvýrazňovače, fixy nebo gelovky a sami rázem uvidíte, že mozek je vnímá jako nejlepší kamarády. Každý barevný tón může zastupovat místo v žebříčku priorit nebo funkci informace. Mapu můžete obohatit i o kresby, které pomohou vaší paměti s uložením poznámek na správné místo. Nezapomínejte ale na to, že mapa představuje organický nástroj, který se adaptuje na vaše potřeby. Není cílem vytvořit kreslířský masterpiece.

7.) Stručnost nad zlato

Jedno téma = jeden list papíru. Ve chvíli, kdy se poddáte nutkání shrnout všechno na jednu stránku, pečlivě budovaná struktura se rázem rozpadne pod tíhou informací. Vyhraďte každému podbodu dostatek prostoru a pokuste se nezahlcovat informacemi. Nad stručným shrnutím se vám bude soustředit lépe než nad stránkou, na níž nezbyl ani centimetr volného místa.

8.) Počítejte s rezervou

Během vytváření mapy nebo při opakování učiva možná zjistíte, že na mapě postrádáte některé důležité informace, které by se vám mohly hodit. Proto se vyplatí nechat alespoň malou část mapy nepopsanou a později ji případně využít na doplnění chybějící pojmů.