Efektivní poznámky

#Efektivní poznámky#

I když myšlenkové mapy nepředstavují na zápiskovém poli žádnou novinku, v době informačního přetížení si zaslouží svou renesanci. I proto, že nabízejí jednu z nejpřímějších cest k hlubokému myšlení, efektivní práci s informacemi i k rozvíjení kreativity.

Co je myšlenková mapa

Myšlenková mapa představuje efektivní nástroj, jak vizualizovat informace. Princip metody je velmi jednoduchý, ve své podstatě jde o interaktivní diagram, který zrcadlí způsob, jakým náš mozek řetězí myšlenky. Začínáte tím, že do středu papíru nebo třeba displeje tabletu zapíšete jádro tématu, klíčový pojem. Na něj pak následně napojujete další informace – každá větev má svůj nadpis a na něj navazují další body a klíčová slova. S vytvořením hierarchie vám pomáhá nejen struktura mapy, kterou adaptujete na potřeby konkrétního tématu, ale i barvy, ikonky, symboly nebo třeba různé typy odrážek.

Autorem a popularizátorem konceptu mind mappingu je britský psycholog Tony Buzan, který se v 60. letech, během studia na vysoké škole, zaměřil na to, jak náš mozek nakládá s informacemi. Zjistil, že tradiční lineární poznámky – odrážky, seznamy a dlouhé texty – neodpovídají přirozenému způsobu, jakým mysl zpracovává příchozí podněty. A taky to, že jim chybí dva hlavní faktory pro zapamatování informací: asociace a důraz. Proto vymyslel alternativní přístup reflektující fungování mozku, který je zvyklý propojovat klíčová slova i obrázky do komplexní sítě vztahů.

„Váš mozek nemyslí lineárně ani sekvenčně jako počítač. Myslí multilaterálně, mnoha směry, paprskovitě. Když tvoříme mapu, větve rostou dál od středu, a tvoří další úrovně větví, což vás stimuluje k přidávání dalších a dalších souvisejících nápadů – přesně tak, jak se to děje ve vašem mozku,“ vysvětluje Buzan ve své knize The Mind Map Book.¹

Jaké benefity vám myšlenková mapa přinese?

Hlavní přínosy metody spočívají v budování hlubších asociací, podpoře aktivnějšího učení a vytvořením uceleného schématu pro dané téma.

Studie publikovaná v časopise Medical Education ověřovala efektivitu učení za pomoci myšlenkových map na skupině 50 mediků. Výzkumníci je rozdělili do dvou skupin: jedna využívala pro zpracování informací mind maps, druhá si mohla zvolit libovolnou studijní metodu. Cílem bylo nastudovat text o 600 slovech, z něhož byli studenti posléze přezkoušeni. Výsledky studie ukázaly, že první skupina si díky mapám zapamatovala o 10 % více, než jejich spolužáci v druhé skupině. ²

Na co mind maps využít?

Buzan akcentuje, že metoda mind mappingu má nespočet možných využití: „Kdykoliv musíte použít svůj mozek, můžete zapojit myšlenkové mapy a posílit tak myšlení i kreativitu. Tvorba nápadů, zaznamenávání a zpracovávání informací a dohled nad projekty jsou jedny z nejčastějších příležitostí. Mapy můžete využít skutečně ke všemu, co vyžaduje duševní úsilí.“ ³

Tak na co je využijete vy?

• Studium: Představují efektivní metodu pro učení a memorování nových informací, ať už se připravujete na jazykovou zkoušku nebo test do školy. Rozlučte se s batohem plným popsaných sešitů – celistvý obrázek toho, co se potřebujete naučit, budete mít kdykoliv po ruce na jedné stránce.

• Plánování: Čeká vás náročný projekt? S mapou si usnadníte řazení priorit, organizaci úkolů, i dělení větších cílů do dílčích kroků. Vydáváte se na dobrodružnou cestu za zážitky? Nakreslete si itinerář, sepište seznam nezbytností i budget do mind mapy. Připravujete seminář nebo konferenci pro své kolegy? I tady bezpochyby oceníte přehled všech nejdůležitějších bodů na jednom místě (a jako bonus linky, které je vzájemně propojují).

• Kreativní brainstorming: I když hlavní benefit map v mnoha případech spočívá právě v tom, že mají přehlednou strukturu a hierarchii, vyplatí se je vyzkoušet i jako nástroj pro organické generování nápadů. Jeden podnět rozvíjí druhý a barvy, kresby i symboly se zase postarají o tvůrčí naladění.
• Vytvoření osnovy: Metodu můžete vyzkoušet i při přípravě podkladů pro články, vaši knižní prvotinu, ale i scénář podcastu nebo videa. Stejně tak půjde o skvělý nástroj při vymýšlení osnovy seminární práce, diplomky nebo prezentace.
  
  

Jak na tvorbu myšlenkové mapy

1. Zvolte vyhovující nástroj

Jako s každou poznámkovou metodou, i tady je potřeba nejprve vybrat, jaké platformě dáte přednost. Papír je osvědčenou klasikou, která nebude odvádět vaši pozornost jiným směrem, než je žádoucí. Dopřeje vám veškerý prostor světa, nepotřebuje nabíječku a vytváří menší kognitivní zátěž. Využít můžete třeba stránky skicáku, tečkované sešitu nebo úplně obyčejný list papíru.

Online nástroje pro tvorbu myšlenkové mapy jako Coggle nebo Miro vám zase umožní sdílet vytvořené koncepty se spolužáky či kolegy a společně je rozvíjet. V digitálu můžete témata propojovat i skrze tagy, připojovat k nim obrázky i hypertextové odkazy. 

2. Promyslete strukturu

Ještě než sáhnete po oblíbeném peru, promyslete, jaký půdorys bude vaše mapa mít. Víte, jaká podtémata na ní nesmí chybět? Vězte, že pár minut věnovaných struktuře mapy se vám vzápětí vrátí!

3. Používejte klíčová slova

Poznámkové litanie vyměňte za výstižná klíčová slova. Cílem mapy je shrnout to nejpodstatnější, propojit souvislosti a vytvořit „bigger picture“ daného tématu. Proto do ní nemá cenu přepisovat všechny poznámky, které vám leží v sešitě. K tomu, abyste odstartovali lavinu asociací, nepotřebujete dlouhé odstavce textu. Stačí jedno dobře zvolené klíčové slovo.

4. Udržujte hierarchii

Na struktuře záleží. Pomůže vám totiž s orientací i rozlišením hlavních a vedlejších, doplňujících poznámek. Pohrát si můžete nejen s uskupením pojmů, ale i typem odrážek, čar i fontem nadpisů. A díky přehledné hierarchii budete už na první pohled vědět, co je stěžejní a co nadstavbová informace.

5. Propojujte souvislosti

Žádná informace neexistuje ve vakuu a sami víte, že izolované body vám pravděpodobně nepomůžou odvyprávět příběh v celé jeho komplexitě. Jednou z důležitých rolí mind mapy je totiž i vytváření propojeného kontextu. Představte si, že si vytváříte myšlenkovou mapu na téma Propaganda během WW1. Mezi hlavní větve jste zařadili: cíle, nástroje, témata a obsah i důsledky. Rozepíšete klíčová slova a v průběhu mapování si začnete všímat souvislostí, které by možná jinak zanikly. Jak ovlivnila propaganda technologický posun médií jako nástrojů pro šíření ideí? A jak cíle propagandy promítali do jejích dopadů?

Nebo si vytváříte přehledy k jednotlivým titulům povinné maturitní četby. Jako hlavní podtémata zvolíte autora, obsah díla, historický kontext, jazyk, žánr a tak dále. Díky propojování souvislostí vám tak může dojít, že jazyk Karla Čapka reflektuje jeho novinářské zázemí. Nebo odhalíte způsob, jak dané dílo významně reaguje na konkrétní společenskou situaci své doby.

6. Zvýrazňujte, kreslete a podtrhávejte

Povolejte na pomoc barvy. Zvýrazňovače, fixy nebo gelovky a sami rázem uvidíte, že mozek je vnímá jako nejlepší kamarády. Každý barevný tón může zastupovat místo v žebříčku priorit nebo funkci informace. Mapu můžete obohatit i o kresby, které pomohou vaší paměti s uložením poznámek na správné místo. Nezapomínejte ale na to, že mapa představuje organický nástroj, který se adaptuje na vaše potřeby. Není cílem vytvořit kreslířský masterpiece.

7. Stručnost nad zlato

Jedno téma = jeden list papíru. Ve chvíli, kdy se poddáte nutkání shrnout všechno na jednu stránku, pečlivě budovaná struktura se rázem rozpadne pod tíhou informací. Vyhraďte každému podbodu dostatek prostoru a pokuste se nezahlcovat informacemi. Nad stručným shrnutím se vám bude soustředit lépe než nad stránkou, na níž nezbyl ani centimetr volného místa.

8. Počítejte s rezervou

Během vytváření mapy nebo při opakování učiva možná zjistíte, že na mapě postrádáte některé důležité informace, které by se vám mohly hodit. Proto se vyplatí nechat alespoň malou část mapy nepopsanou a později ji případně využít na doplnění chybějící pojmů.

¹ BUZAN, Tony a Barry BUZAN. Mind map book: unlock your creativity, boost your memory, change your life. Harlow, England: Pearson, 2010. ISBN 978-1-4066-4716-7.

_² FARRAND, Paul Andrew a Fearzana HUSSAIN. The efficacy of the ‚mind map‘ study technique. Medical Education [online]. 2002, 36(5) [cit. 2025-01-14]. Dostupné z: doi:10.1046/j.1365-2923.2002.01205.x

³ BUZAN, Tony a Barry BUZAN. Mind map book: unlock your creativity, boost your memory, change your life. Harlow, England: Pearson, 2010. ISBN 978-1-4066-4716-7.

 

#Efektivní poznámky#

Informace se na nás valí ze všech stran a odpověď na jakoukoliv otázku máme na dosah několika kliknutí. Jak ale v lavině poznatků nepřicházet o ty podstatné? Pokud vaše myšlenky pravidelně bloudí mezi aplikacemi v telefonu, post-ity a okraji náhodných sešitů, je čas vyzkoušet nový systém. Metoda zettelkasten vám pomůže vytvořit unikátní mapu vašich znalostí, se kterou se v informacemi přehlceném světě jen tak neztratíte.

Co je zettelkasten

Zettlekasten je unikátní způsob vedení poznámek, který propojuje psaní s myšlením a podněcuje lepší porozumění i vzájemné propojování informací. V praxi spočívá v postupném rozšiřování archivu papírových kartiček, které jsou mezi sebou provázány různými typy indexů – od čísel, znaků nebo jmenovitých kategorií.

Základní princip metody velí: kdykoliv vám přijde do cesty zajímavý podnět nebo informace (ať už si ji přečtete v odborném článku nebo ji slyšíte od kamaráda), zapíšete ji na kartičku a vložíte do kartotéky. Klíčové je zároveň vyznačovat asociace mezi poznatky na jednotlivých kartičkách a v ideálním případě nakonec karty třídit do tematických celků.

Jak metodu využiju v praxi?

S zettelkasten v podstatě kontinuálně renovujete domov pro vaše znalosti a nápady. A vytváříte si archiv myšlenek a informací, které byste možná jinak zapomněli. 

Karty uplatníte ve škole i při jakémkoliv dalším vstřebávání nových vědomostí – ať už v rámci pracovního workshopu, školení nebo třeba jazykového kurzu. Ruční zápis poznámek navíc pomáhá s hlubším porozuměním danému tématu a propojování kartiček za pomocí indexů vám umožňuje nacházet nové souvislosti a rozšiřovat kontext. Hodit se vám budou i při učení cizích jazyků – na kartičky si poznamenáte všechna důležitá gramatická pravidla, slovní zásobu i užitečné fráze, které přijdou vhod nejen na cestách. 

Jak ukázal sám Luhmann, metoda je užitečným nástrojem i při čtení a psaní odborných textů nebo třeba diplomových prací – s pomocí propojených kartiček si vytvoříte ucelenou zásobárnu informací, o kterou se budete moci v procesu psaní kdykoliv opřít. 

Zettelkasten karty nicméně najdou své pevné místo i na pracovním stole každého kreativce. Stanou se spolehlivým zdrojem inspirace i lékem na všechny tvůrčí krize při psaní knížek, scénářů i osnov k podcastům nebo příspěvkům na sociální sítě.

Historie zettelkasten

Autorem a popularizátorem metody je německý sociolog a právník Niklas Luhmann (1927–1998). Ten zettelkasten využíval jako efektivní systém pro práci s nadměrným objemem informací z oblasti sociologie a filozofie, citací z knih i vlastních postřehů. Každou podnětnou informaci pečlivě zapsal, přiřadil jí číselný kód a založil do osobní kartotéky v podobě dřevených boxů. „Uvědomil si, že hodnota myšlenky, tedy jedné poznámky, se vyjeví až v kontextu, přičemž se nemusí vždy jednat o kontext, z něhož vzešla,“ vysvětluje Sönke Ahrens, autor knihy How to take smart notes, která z různých úhlů přibližuje metodu zettelkasten.¹

A mravenčí práce záhy přinesla své ovoce a odemkla Luhmannovi dveře na akademickou půdu. Díky své papírové databázi v průběhu života sepsal desítky knih, stovky odborných článků a na základě těchto úspěchů byl nakonec dokonce jmenován profesorem sociologie na univerzitě v Bielefeldu. Své úspěchy i produktivitu přitom přičítal právě zettelkasten.

Jak na chytré poznámky s zettelkasten

Metoda Niklase Luhmanna se postupně stala inspirací pro řadu spisovatelů, výzkumníků i myslitelů. Začít budovat svou vlastní zettelkasten je totiž jednodušší, než se na první pohled zdá – bez ohledu na to, jestli píšete knihu, rozvíjíte start-up nebo hledáte způsob, jak se vymanit z poznámkového chaosu. Pro začátek vám stačí pár lístků papíru (a následně pak trocha vůle):

1.) Zapisujte

Atomizujte své poznámky. Každá kartička by měla obsahovat jednu myšlenku nebo pojem, které popíšete vlastními slovy. A pokud je to na místě, připojíte i zdroj, ze kterého informaci čerpáte – ať už jde o knihu, článek, podcast nebo myšlenku vašeho kamaráda.

2.) Indexujte

Cílem zettelkasten je vytvářet propojenou síť poznámek. Nebojte se používat hash-tagy, čísla nebo vytvářet kategorie a navazovat nové poznámky na ty již existující.

Jak na to šel Luhmann? „Pokud nová poznámka souvisela s nějakou již existující nebo na ni přímo odkazovala, například ji komentovala, opravovala či doplňovala, zařadil ji bezprostředně za ni. Nová poznámka, která souvisela s existující poznámkou číslo 22, tedy dostala číslo 23. Pokud už poznámka číslo 23 existovala, označil novou 22a,“ popisuje Sönke Ahrens.²

3.)   Propojujte

Pravidelně se k poznámkám vracejte, aktualizujte je a objevujte nové souvislosti i vzájemná propojení. Pokaždé, až budete zakládat novou kartu, zkontrolujte, jestli nenavazuje na některou již existují. A nezapomeňte v řetězci svých zápisků pravidelně uklízet a revidovat to, co už vám neslouží – stačí na to pár minut týdně.

4.)   Pracujte s jednoduchými názvy

Klíčové je, abyste dané téma uchopili po svém a dokázali zapsané informaci porozumět i s delším časovým odstupem. Pro názvy kartiček používejte jednoduchá označení, které trefně vystihují, jaké zápisky se na kartě nachází. Čím složitější bude váš poznámkový systém a jeho obsah, tím obtížněji se vám s ním pravděpodobně bude pracovat.

5.)   Buďte flexibilní a vytvořte si z poznámkování rutinu

Zettelkasten před vás nestaví žádnou cílovou pásku. Jde o jedinečný archiv myšlenek, který se neustále vyvíjí, rozrůstá a proměňuje. Nestavte si zbytečné bariéry a zůstávejte otevření. Nebojte se ukládat i poznámky, které zdánlivě nemají žádný účel nebo vám nezapadají do již zapsaných myšlenkových schémat – jejich správné místo se jednoho dne zcela jistě vyjeví.

Pravidelnost je klíčem k dobrým návykům. Pokud se vám podaří věnovat pár minut denně (nebo týdně) uložení těch nejpodnětnějších myšlenek, vytvoříte si ze zapisování poznámek automatismus a v tom nejlepším případě i příjemný zvyk – který nastoupí na scénu ve chvíli, kdy budete číst zajímavou knížku, studii nebo poslouchat přednášku.

Digitální nástroje: jak na zettelkasten online

Pokud nefandíte papíru a jste zvyklí si své myšlenky ukládat primárně ve světě jedniček a nul, začněte si svůj poznámkový archiv budovat klidně online. Aplikací, které vám s vytvářením virtuální zettelkasten pomohou, je nespočet. Vyzkoušet můžete třeba osvědčený Notion nebo nástroj Zettlr.

Zettelkasten není jen další nástroj pro správu vašich zápisků. Jde o jedinečný způsob, jak efektivně zpracovávat informace a využívat je při hledání uvědomění, které by vám v běhu všedních dní za normálních okolností unikly. Vyzkoušejte, v čem vás může obohatit – od hlubšího poznání vás dělí jedna jediná kartička.

#Efektivní poznámky#

Každá příležitost si říká o jiný typ poznámek. Někdy je hlavním jmenovatelem rychlost, jindy přehledná struktura a občas pustíme ke slovu i spontánnost – třeba když se potřebujeme kreativně nakopnout. V dnešním článku vás zasvětíme do světa poznámek a představíme vám hned několik zápiskových strategií. Nicméně rozmyslet, jestli se vám některá z nich aktuálně hodí, už musíte sami.

7 metod, jak si psát poznámky

Máte svůj osvědčený způsob pro zapisování poznámek, nebo ten pravý teprve hledáte? Ať už se připravujete na zkoušky ve škole a přepisujete stohy zápisků, pátráte po efektivní metodě na postřehy z porady či systému, jak si uchovávat poznatky z knížek a podcastů, ve výčtu našich zápiskových metod si přijdete na své!

1. Cornellova metoda

Sešit si rozdělíte na dva sloupce v poměru 1 ku 2. Do užšího nalevo si budete zapisovat nejdůležitější informace, klíčová slova, pomocné body nebo otázky, ke kterým se chcete po skončení vrátit. Pravý sloupec je určen pro podrobnější poznámky a výpisky. Na konec stránky si pak sepište souhrn, ve kterém zrekapitulujete to nejpodstatnější.

Proč bych to měl/a zkusit: Vaše zápisky budou mít už před tím, než se k nim znovu vrátíte, přehlednou a efektivní strukturu. Na konci hodiny si téma sumarizujete, a tím pádem i zreflektujete všechny nové informace. A otázky v levém sloupci vám navíc pomohou s memorováním komplikovaných informací.

• Tento způsob zápisu poznámek vymyslel v 50. letech profesor Walter Pauk na Cornell University ve Spojených státech a dodnes se jedná o jednu z nejpopulárnějších metod.

2. Myšlenkové mapy

Začněte s čistým papírem, do jehož středu zapíšete titulek zastřešující celé téma (může jít třeba o název maturitní otázky – Austrálie). Následně budete pokračovat rozvětvením hlavního tématu na dílčí podtémata (třeba: politický systém, obyvatelstvo, geografie a tak dále). A k podtématům si pak vypíšete další související body.

Mapa by měla sestávat primárně z hesel nebo kreseb, dlouhým větám se doporučujeme vyvarovat. Co vám ale naopak může pomoct jsou barvy, proto povolejte do služby všechny fixy a zvýrazňovače! A nebojte se kreslit bubliny, črtat šipky a hledat souvislosti. Třeba na čistých listech elegantního Vegabloku s odolnými deskami z celulózy.

Proč bych to měl/a zkusit: Více než 20 let stará studie publikovaná v časopise Medical Education prokázala, že studenti, kteří využívali myšlenkové mapy, si snáze vybavovali informace než jejich spolužáci využívající vlastní studijní metody.

• Tip: Pokud se s tužkou a papírem moc nekamarádíte, využijte na tvorbu myšlenkových map některý z dostupných online nástrojů. Třeba Coggle nebo Mindnode.

3. Zettelkasten

Tahle metoda vám nejspíš moc nepomůže při učení na čtvrtletku nebo státnice. Na co se ale naopak hodí skvěle, je dlouhodobé zaznamenávání poznatků, ze kterých si postupně sestavíte encyklopedii vlastního vědění. Chce to jen čas a trochu systematičnosti.

Základní myšlenka spočívá ve vytváření vlastní zápiskové kartotéky (respektive boxu na poznámky, odkud vyplývá i samotný název). Princip je poměrně jednoduchý: kdykoliv vám přijde do cesty zajímavý podnět nebo informace (ať už si ji přečtete v odborném článku nebo ji slyšíte od kamaráda), zapíšete ji na kartičku a vložíte do kartotéky. Klíčové je zároveň označovat asociace mezi poznatky na jednotlivých kartičkách (třeba stejným hastagem nebo barvou) a tematicky je třídit.

Proč bych to měl/a zkusit: Kromě toho, že si vytvoříte archiv vlastních myšlenek, vám tato metoda může pomoci s propojováním informací a lehčím vybavováním. Ještě podrobněji si o tomto způsobu zápisu můžete přečíst v češtině nebo angličtině. A metodě dokonce vyšla i kniha.

• Metodu zpopularizoval německý sociolog Niklas Luhmann, který si s její pomocí ukládal a organizoval všechny své myšlenky a vytvořil si tak offline encyklopedii plnou poznámek, které byly navzájem provázány odkazy. S pomocí této metody se mu podařilo napsat několik desítek knih, jeho kartotéka sestávala z 90 tisíc lístků a v roce 2019 byla digitalizována.

4. Papírové souhrny

Indexové kartičky vám ale můžou posloužit i jinak než jako základní stavební kámen domácí kartotéky. Využít je můžete třeba pár dní před zkouškou, kdy máte mozek přehlcený informacemi a potřebujete si shrnout ty nejdůležitější nebo nejhůře zapamatovatelné body (taky jste nikdy neměli dobrou paměť na jména?). Na kartičkách si jednoduše zrekapitulujete látku pouze v krátkých heslech a z druhé strany pak můžete připojit otázky, které byste měli před zkoušením umět zodpovědět.

Proč bych to měl/a zkusit: Je to možná zdlouhavější než obyčejné čtení poznámek, ale věřte, že se to vyplatí! Vytváření kartiček navíc může být tou nejlepší cestou, jak se vyhrabat ze štosů popsaných papírů.

5. Audio poznámky

Nasávat nové informace nebo zaznamenávat letmé myšlenky ale nemusíte jen papírovou cestou. Už jste si někdy zkusili namluvit nápady do diktafonu v telefonu? Nebo si do něj převyprávět látku ke zkoušce a vytvořit si tak vlastní studijní podcast? Pokud ne, určitě to zkuste (minimálně jako rozptyl během učící krize).

Proč bych to měl/a zkusit: Možná nakonec zjistíte, že audio je pro vás ta nejvíc přirozená a efektivní cesta. A navíc pak můžete poslech spojit s další aktivitou – třeba běháním nebo vařením večeře.

6. Skečnouting

Únavu z psaní a slov vám pomůže vyřešit sketchnoting. Jde o způsob, kdy si poznatky a informace zaznamenáváte prostřednictvím vizuálních map. Malujete, kreslíte, črtáte, škrtáte. Žádná cesta není slepá a žádná malůvka nebo kresba není ošklivá. Popusťte uzdu fantazii a nechte ruku tančit po papíru.

• Tip: Ideálním plátnem na skečnoutingová umělecká díla bude náš skicák Skica s vysokou gramáží papíru, který nepropijete fixou ani vodovkami. A až zaplníte všechny stránky, můžete do desek jednoduše vložit nové.

Proč bych to měl/a zkusit: Kromě zpracovávání nových informací budete současně rozvíjet kreativní myšlení.

7. Kvadrantová metoda

Poznámková metoda, se kterou budete králem i královnou každé porady. Rozdělíte si stránku do čtyř kvadrantů. První zaplníte obecnými poznámkami nebo nápady, nad kterými zrovna přemýšlíte. Druhý obdélník je určený pro zapisování akčních kroků. Do třetího vyplníte kroky, které jsou určené ostatním členům týmu. A ve čtvrtém kvadrantu zbyde místo na otázky, které je dobré si na konci porady zodpovědět.

Proč bych to měl/a zkusit: Jde o přehlednou metodu, která bude vyhovovat všem milovníkům excelovských tabulek a organizačních systémů.

Co říkají o zapisování vědecké studie 

Vzít do ruky tužku a papír přece umí každý, tak proč z toho dělat vědu, říkáte si (ještě když si dneska většina lidí stejně zapisuje poznámky do počítače). 

Studie publikovaná v odborném časopise Psychological Science nicméně ukazuje, že studenti, kteří si psali poznámky rukou, zvládali lépe aplikovat naučené koncepty než ti, kteří k zapisování využívali počítače. Vědci to přisuzují tomu, že díky zápisu rukou a vlastní formulaci poznámek u nich došlo k hlubšímu kognitivnímu porozumění. I tendence přepisovat poznámky slovo od slova pojící se obvykle se zápisem do laptopu se na výsledcích studentů obecně odrážela negativně.

Nicméně ať už studie fandí papíru, nebo ne, důležité je, jaký způsob nejvíce vyhovuje vám samotným. Kreativita má totiž spoustu podob. A pokud preferujete počítač a přáli byste si vystřídat Word za nástroj, se kterým bude zápis poznámek o něco zábavnější, zkuste mrknout na aplikaci na poznámky Evernote.

#Plánování#

Představte si, že je váš den dokonale zkomponovaná symfonie. Každý úkol má své místo a přesně ví, kdy přijde jeho čas. Žádné chaotické přešlapování mezi tabulkami, e-maily a kalendářem. A konec výčitek z posunutých deadlinů. To je kouzlo time blockingu a time boxingu – dvou technik, které vás dovedou k větší produktivitě i klidnější mysli.

Zní to příliš snově? S využitím time blockingu a time boxingu – efektivních metod pro organizaci času – nemusí tenhle sen zůstat jen na papíře. Pomohou dát vašim denním úkolům jasnou strukturu, vytvořit prostor pro soustředěnou práci a předejít pocitu, že vám čas mizí v nenávratnu. Dobře rozplánovaný harmonogram totiž neznamená méně svobody – ale pravý opak!

Jak funguje time blocking?

Pravidla time blockingu jsou jednoduchá: jde o time managementovou metodu, se kterou si v kalendáři předem vyhradíte určitý časový úsek na konkrétní úkol nebo činnost. Začnete tím, že nebudete nosit povinnosti, které si musíte v daný den odškrtnout, pouze v hlavě, ale povoláte na pomoc diář, plánovač nebo to do list. Následně si přehledně rozdělíte svůj den do ohraničených bloků, které dedikujete konkrétním činnostem, a stanovíte si jasné časové omezení. A pak už jen stačí následovat rozvrh a v ideálním případě eliminovat všechna rozptýlení, která by vás mohla svést z cesty.

Jak vypadá time blocking v praxi? Dopoledne v kalendáři grafického designéra třeba takhle: 90 minut kreativní práce na návrhu webu. Hodina na experimentování s novými technikami. 45 minut věnovaných administrativě a e-mailům. Půl hodiny na oběd. A odpoledne v diáři webového vývojáře? I to může mít jasně danou strukturu: Tři hodiny soustředěného programování. Krátká 20 minutová pauza na doplnění energie. Hodina a půl na komunikaci s týmem i zpětnou vazbu. A nakonec hodina vyhrazená pro meeting s klientem.

Výhody time blockingu:

• Rozvrh pod kontrolou: Budete mít dokonalý přehled o tom, do jakých úkolů vkládáte svou energii. A čas vám přestane protékat mezi prsty.
• Redukce rozptýlení: Zahrajete si občas myšlenkový ping pong, kdy mozek přepíná z jednoho projektu na druhý a efektivita mezitím protéká mezi prsty? S tím je konec. Díky jasně definovaným blokům udržíte pozornost tam, kde ji zrovna chcete – a potřebujete – mít.
• Pevné pracovní návyky: Pravidelné blokování času na konkrétní úkoly vám pomůže vytvořit si stabilní rutinu. Pokud si například každé ráno vyhradíte 90 minut na hlubokou práci, váš mozek si na tento rytmus zvykne a vaše produktivita poroste.
• Méně stresu: Chaotický rozvrh vede k neustálému přebíhání mezi úkoly, což zvyšuje hladinu stresového hormonu – kortizolu. Time blocking vám dodá jistotu v tom, že jste si na všechno podstatné vyčlenili dostatek času a na nic nezapomněli.
• Čas na radovánky: Když si čas blokujete vědomě, snadněji si naplánujete i sloty na aktivity, které vás dobíjejí – ať už jde o pomalý ranní rituál v podobě filtrované kávy, večerní tenis po práci nebo pravidelné psaní deníku.

Jak funguje time boxing?

Teď, když už znáte pravidla time blockingu, je na čase seznámit vás s další metodou pro organizaci času, která jde ještě o jeden stupeň výš. Time boxing sice také pracuje s jasně vymezenými časovými bloky, ale zároveň do time managementové hry přidává ještě jeden důležitý aspekt – pevně stanovený limit. Takže jakmile čas vyprší, jde se na další úkol – práce se totiž přizpůsobuje času, a ne naopak.

Jak to vypadá v praxi? Zvolíte si task, který potřebujete vyřešit: třeba rutinní zodpovězení e-mailů. Vyhradíte si na něj pevně dané časové okno: 45 minut. A jakmile skončí, přesouváte se na další úkol bez ohledu na to, jestli jste stihli na všechno odpovědět, nebo ne. 

Zároveň je ale potřeba dodat, že ačkoliv může být time boxing efektivním katalyzátorem vaší produktivity, v případě, že si nastavíte nerealistické cíle, se namísto radosti dostaví spíš frustrace. Proto je u této metody ideální začít pozvolna – třeba s jedním nebo dvěma časovými boxy vyhrazenými pro povinnosti, u nichž předem dokážete dobře odhadnout časovou náročnost. A zároveň by nemělo jít o kreativní úkoly, u kterých kvalita vítězí nad rychlostí.

Výhody time blockingu:

• Efektivita na prvním místě: Znáte Parkinsonův zákon, který říká, že práce se roztahuje tak, aby vyplnila veškerý dostupný čas? Pokud si na úkol vyhradíte tři hodiny, nejspíš bude trvat tři hodiny, než si ho odškrtnete. S time boxingem si nicméně stanovíte pevný časový limit, který vás bude popohánět směrem k větší efektivitě.
• Eliminace perfekcionismu: Perfekcionismus je tím největším rivalem produktivity. Pokud ale víte, že máte na zpracování prezentace jen 60 minut, nestrávíte půl hodiny vybíráním ideálního fontu. Nebo?
• Sbohem prokrastinace: Pocit, kdy se vám nechce do určitého úkolu pouštět už jen proto, že jde o příliš velké sousto, nejspíš důvěrně znáte. Time boxing vám pomůže tuhle bariéru zbourat – protože když víte, že něco bude trvat jen 45 minut, začít je mnohem jednodušší.

Jak si zorganizovat čas s time blockingem a time boxingem?

Ani jedna z metod není lepší než ta druhá. Time blocking vetkne vašemu kalendáři řád a pevné mantinely. Time boxing zase rychlost a tah na branku. A nejlépe fungují, pokud se vám podaří je zkombinovat. Jakých principů se při tom držet?

1. Začněte volbou vhodného papírového nebo digitálního asistenta (nám v týmu nejlépe funguje Google Calendar, ale mohl by vám vyhovovat i Todoist, Notion nebo Pomodone).

2. Rozvrhněte si den do přehledných časových bloků, které budou odpovídat vašemu biorytmu i pracovním potřebám. A pokud by to bylo příliš náročné – můžete třeba začít třeba jen jedním dopolednem v týdnu.

3. V rámci časových oken pak aplikujte princip time boxingu pro dílčí kroky a úkoly – a nebojte se zapojit stopky.

4. Držte se pravidla 70/30:  70 % zaplníte jasně danými bloky a 30 % necháte volných pro nečekané úkoly, řešení problémů a hlavně – kreativitu!

5. Nezapomínejte, že svůj vlastní časový slot by mělo dostat i pravidelné doplňování energie. A taky prostor pro osobní aktivity a dostatek odpočinku.

6. V každém týdnu si vyhraďte „náhradní čas“ pro všechny úkoly, které jste mezi pondělím a pátkem nestihli dotáhnout.

7. Time blocking a time boxing nejsou jen o tom, jak začínáte den, ale i o tom, jak ho končíte. Součástí vašeho dne by tak měl být i rituál, který vám pomůže vypnout pracovní mód. Může to být krátká procházka z kanceláře, příprava diáře na další den nebo třeba poslech oblíbeného playlistu!

#Efektivní poznámky#

Učíte se na zkoušku, připravujete se na státnice nebo hledáte efektivní způsob, jak se učit nový jazyk? Možná vám přijde, že v digitální době už papír pomalu ale jistě ztrácí své místo. V tomto článku bychom vám nicméně chtěli tuto domněnku vyvrátit a seznámit vás s pěti metodami učení, s nimiž zvládnete zdolat všechny studijní vrcholky – a stačit vám bude jen tužka a papír.

Pět metod učení, se kterými vám pomůže papír

Učíte se na zkoušku, připravujete se na státnice nebo hledáte efektivní způsob, jak se učit nový jazyk? Možná vám přijde, že v digitální době už papír pomalu ale jistě ztrácí své místo. V tomto článku bychom vám nicméně chtěli tuto domněnku vyvrátit a seznámit vás s pěti metodami učení, s nimiž zvládnete zdolat všechny studijní vrcholky – a stačit vám bude jen tužka a papír!

1. Načrtněte si učící plán

Začněte chytře. Ještě před tím, než se pustíte do boje s horou poznámek a studijních materiálů, rozplánujte si, s jakou frekvencí se budete k naučené látce vracet, abyste zvýšili šanci, že si ji váš mozek zapamatuje. Pomoci si můžete třeba měsíčním plánovačem. Třeba už víte, jaký rytmus opakování, vám funguje. A pokud ne, můžete při náčrtu efektivního harmonogramu vyzkoušet metodu 2 3 5 7.

2. Nakreslete myšlenkovou mapu

Mind maps představují jednu z mála kreativních metod učení, která zároveň nese své ovoce. Studie z roku 2002 publikovaná v časopise Medical Education ověřovala efektivitu učení za pomoci myšlenkových map na 50 studentech medicíny. Ti byli rozděleni na dvě skupiny, přičemž jedna pracovala s myšlenkovými mapami a druhá aplikovala vlastní metodu učení. Účastníci dostali k nastudování text o 600 slovech, posléze byli z látky přezkoušeni a po týdnu se test znovu opakoval. Z výzkumu následně vyplynulo, že studenti využívající myšlenkové mapy si pamatovali více informací než ostatní a to i s delším časovým odstupem.¹

Myšlenkové mapy oceníte zejména při učení většího objemu učiva – třeba před maturitou nebo státnicemi. Každá otázka dostane svůj nepopsaný list, který postupně zaplníte všemi podstatnými poznatky, fakty a odpověďmi. Za pomoci myšlenkové mapy si vytvoříte vlastní schéma, jak nad tématem uvažujete a jak ho chápete, zdůrazníte všechno podstatné a na druhou stranu pak můžete přidat otázky, kterými si zpětně ověříte, co si pamatujete.

3. Sepište si tahák – s pomocí tužky a papíru

Oproti myšlenkovým mapám může být zpracování taháku studijní metodou, která vás povede cestou větší stručnosti a shromáždění důležitých informací na omezený papírový prostor. Tahák můžete pojmout minimalisticky, ale pokud víte, že vám více vyhovuje větší formát, sáhněte klidně i po něm. Výzkum norských vědců z roku 2015 ukázal, že ručně psané poznámky jsou spojeny s lepší mírou zapamatování a lidé si je vybavují lépe než zápisky psané na klávesnici počítače nebo tabletu.² Takže i jednoduché shrnutí několika informací, které si nedokážete ani za nic zapamatovat, může být velmi nápomocné.

4. Zapojte všechny smysly

Ještě efektivnější pak bude učení v případě, že nezůstanete jen u výpisků, ale přiberete do hry i další smysly. Doplňte své poznámky otázkami simulujícími podobu testu nebo zkoušení, které budou mířit na nejdůležitější body dané látky. Následně si na ně zkuste (ideálně nahlas) odpovídat a pokud se budete cítit komfortně, můžete si odpovědi i nahrát na diktafon a pouštět si je ve chvílích, kdy u sebe nechcete, nebo nemůžete mít zápisky v papírové podobě.

5. Vyrobte si flashcards

Podporují aktivní zapojení mozku, usnadňují zapamatování informací díky opakování a rychlé zpětné vazbě a pro jejich vytvoření vám stačí jen pero a papír. Flashcards jsou skvělou metodou pro učení historických dat, konkrétních pojmů nebo při rozšiřování slovní zásoby v cizím jazyce. A už při samotném vytváření bude váš mozek nasávat učivo díky ručnímu zápisu.

Až budete mít kartičky sepsané, můžete je barevně doladit s pomocí zvýrazňovačů nebo fix a přizpůsobit je tak svým individuálním studijním potřebám. A pokud toužíte proložit papírové učení nástrojem ze z digitálního světa, vyzkoušejte aplikaci Quizlet, se kterou si připravíte flashcards online.

Jakých zásad se při učení držet

Sice to může chvíli trvat, nicméně pokud budete vytrvale zkoušet a objevovat, dříve nebo později zjistíte, jaká z metod učení pro vás funguje nejlíp. Ani správná technika ale často nemusí být zárukou úspěchu, pokud ve víru učení zapomenete na několik důležitých zásad, které se do výsledku a efektivity započítávají taky:

Dělejte pravidelné pauzy. A vytrvejte: Inspirovat se můžete třeba technikou 52/17. Ta radí 52 minut pracujete, 17 minut odpočíváte – stejně jako to dělají ti nejproduktivnější zaměstnanci.

Motivaci na to vytrvat vám dodá metoda „Don’t break the chain“, se níž si každý den zakreslíte do kalendáře křížek za pokořený milník nebo produktivní den. A pak budete s radostí sledovat, jak se řetězec nakreslených křížků postupně prodlužuje.

Odpočívejte – aktivně i pasivně: Mozek nejvíce ukládá informace během spánku, proto byste ho neměli vynechávat ani v tom nejvypjatějším zkouškovém období. Studenti na středních školách (do 17 let) by měli spát zhruba 8 až 10 hodin, vysokoškoláci mezi 7 až 8 hodinami. Výzkum na univerzitních studentech v Americe ale ukázal, že více než polovina z nich spí standardně každou noc méně než 7 hodin. A přitom spánková deprivace může mít na naše kognitivní funkce stejný vliv jako alkohol, takže odkládat spánek na období po zkouškách se nemusí vyplatit.

Aktivním odpočinkem v podobě sportu pak vyplavíte endorfiny, snížíte hladinu stresu a nastartujete mozek pro další učící blok.

Plán je nejlepším kamarádem učení: Proces memorování nových poznatků, pro vás bude podstatně méně stresující a zátěžový, pokud si dopřejete dostatek času na jejich opakování. S tím vám pomůže váš diář, papírový plánovač nebo klidně jen jednoduchá excelovská tabulka, ve které si naplánujete pravidelné opakování. Tak zkuste příště předběhnout stres a spěch zkouškového období s dobrým plánem po boku.

¹ FARRAND, Paul Andrew a Fearzana HUSSAIN. The efficacy of the ‚mind map‘ study technique. Medical Education [online]. 2002, 36(5) [cit. 2025-01-14]. Dostupné z: doi:10.1046/j.1365-2923.2002.01205.x

² MANGEN, Anne, Liss G. ANDA, Gunn H. OXBOROUGH a Kolbjørn Kallesten BRØNNICK. Handwriting versus Keyboard Writing: Effect on Word Recall. Journal of Writing Research [online]. 2015, 7(2), 227-247. Dostupné z: doi:10.17239/jowr-2015.07.02.1

³ HARVARD SUMMER SCHOOL. Why You Should Make a Good Night’s Sleep a Priority. Harvard Summer School [online]. 2021, 28.3.2021 [cit. 2025-01-16]. Dostupné zde.

⁴ ZEEK, Megan L., Matthew J. SAVOIE, Matthew SONG, Leanna M. KENNEMUR, Jingjing QIAN, Paul W. JUNGNICKEL a Salisa C. WESTRICK. Sleep Duration and Academic Performance Among Student Pharmacists. American Journal of Pharmaceutical Education [online]. 2015, 79(5) [cit. 2025-01-16]. Dostupné z: doi:10.5688/ajpe79563

⁵ HARVARD SUMMER SCHOOL. Why You Should Make a Good Night’s Sleep a Priority. Harvard Summer School [online]. 2021, 28.3.2021 [cit. 2025-01-16]. Dostupné zde.

#Efektivní poznámky#

Kam se podělo dalších 365 dní? Čas utíká jako o závod, takže než se nadějete, máte za sebou celoroční maraton. Právě teď ale nastala ideální doba na vydýchání, rekapitulaci a bilancování. Pokud vás zajímají strategie, které vám s vyhodnocením uplynulých dnů, týdnů a měsíců pomohou, čtěte dál.

Proč je roční shrnutí vůbec potřeba?

Rychlé tempo všedních dní nám často nedopřává prostor na pravidelnou reflexi. Zapomínáme tak oslavovat naše úspěchy. Radovat se z malých i velkých změn. Vyhodnocovat správná i špatná rozhodnutí. A hledat ponaučení tam, kde jsme udělali chybu. Zkuste se proto alespoň na moment zastavit a začít se ptát na důležité otázky. Uvidíte, že to přinese své ovoce.

4 techniky, jak si zrekapitulovat uplynulý rok

1. Shrňte svůj rok třemi slovy

Nad sumarizací vašeho roku nemusíte strávit celou věčnost. A i malé zamyšlení nad tím, co vás těšilo a čím jste se naopak zbytečně stresovali, může být hodnotné.

Zkuste si pro začátek svůj rok shrnout trojicí adjektiv – byl stresující, zlomový, studijní, láskyplný nebo třeba příliš rychlý? Tři slova úplně stačí. Pokud se vám ale bude chtít, můžete se s nimi pracovat dál . Ptát se na to, odkud se berou a pátrat.

2. Načrtněte si časovou osu

Povoleno je kreslit, psát, lepit i malovat. Pokud chcete překlopit závěrečné bilancování v kreativní proces a darovat minulému roku osobité rozlučkové dílo, můžete si nakreslit časovou osu a na ní zaznamenat všechny důležité zážitky, podněty nebo zkušenosti. A taky highlihty i propady.

Zaměřte svou pozornost na: rodinné, partnerské i kamarádské vztahy, pracovní nebo studijní naplnění, cestování, mentální a fyzické zdraví, finance a práci s penězi, time management, nové schopnosti a prožitky. Co nejlepšího se vám v dané oblasti letos stalo a nad čím jste se naopak nejvíce trápili?

3. Posviťte si na místa, kde dlouho panovala tma

Už celou věčnost se vyhýbáte důležité konverzaci? Jste v mínusu s časem na aktivity, při kterých vám srdce plesá? Nebo jste zjistili, že vysněná práce už sen dávno nepřipomíná? 12 měsíců je víc než dost a zaslouží si uzavřít dostatkem času na pokládání podnětných otázek. Nicméně pokud netušíte, na co se ptát, bilanční deník Posviť si je dobrých otázek plný. Bude vám stačit jen oblíbené pero a klid (a možná trocha odvahy).

Čeká vás celkem 60 otázek ze 6 různých životních oblastí ­– mezi nimi: vztahy • rodinu • práci & kariéru • lásku • tělo a mysl. Kdy jste se naposledy sami sebe zeptali na to:

• Koho chcete ohromit svými pracovními výsledky a proč?
• Co vaši duši nejvíce sytí? Při jakých činnostech ztrácíte pojem o čase?
• Kdo je váš největší fanoušek?

Deník Posviť si může být zároveň inspirativním podnětem, který někomu nadělíte pod stromeček. Nebo ho darujte k narozeninám. Umí zahrát na osobní strunu a na rozdíl od svíček na dortu bude obdarovanému svítit na cestu po celý rok.

4. Pojmenujte, za co jste vděční

Kdo vám loni nejvíce pomohl? Jakou výzvu jste zvládly se vztyčenou hlavou? S kterou knihou jste rádi strávili váš čas? Jakou vlastnost se vám dařilo rozvíjet? Tahle rozcvička vám pomůže s reflexí minulého roku a zároveň vás pozitivně naladí do toho dalšího, protože vděčnost stimuluje uvolňování dopaminu.¹

Sepište si 20, 100 nebo rovnou 365 důvodů, za co jste při pohledu na minulý rok vděční. A uvidíte, že vám to udělá radost.

Tipy na předsevzetí, která budete chtít dodržet

Máte zrekapitulováno? Tak otočte list a začněte se těšit, protože o tom, jaký bude další rok, rozhodujete vy. V Česku si dává pravidelně předsevzetí jen 6 % lidí, uvádí agentura STEM._^[2] A pokud mezi ně nepatříte a zrovna tápete nad tím, jak smysluplně vyplnit následující měsíce, připravili jsme pro vás několik bodů, kterými se můžete při spřádání udržitelných předsevzetí inspirovat.

• Co číst: S knihou Atomic Habits vykročíte vstříc dobrým návykům a zbavíte se těch špatných. Zásady pro zdravý spánek, jídla i pohybu najdete poutavě shrnuté v Tahle kniha vám možná zachrání život z Edice N. A oslavovat představivost a tvůrčí proces můžete na stránkách Jak vidět neviditelné.

• Co si poslechnout: Podcast Proti proudu od Michelle Losekoot vám nastrká do kapes fůru kreativních nábojů. Kluci z Brain We Are vás vezmou na procházku krajinou lidské mysli. A Přepište dějiny zase na neobyčejný audiovýlet do minulosti.

• Kam vyrazit: S tím vám bravurně poradí platforma Amazing places – spojuje stovky míst po celém Česku i za jeho hranicemi, která si zaslouží být na vašem bucket listu!

• Jaké skills si osvojit: Práce s prokrastinací vás posune vstříc odškrtaným to do listům. Bullet journal vás naučí, jak si srovnat všechny cíle i plány do latě. A koukat pod ruce profíkům z Ambiente můžete na jednom z kurzů v Umu.

• Kde se vzdělávat a učit: TED má celou sérii inspirativníchpřednášek, které stojí za poslech, protože vám zlepší život. Skautský institut je studnicí kreativních workshopů i podnětných přednášek.

• Čím zlepšit sebepéči: Psaní deníku může být užitečným rituálem, který vás bude pravidelně vracet zpátky k sobě.

• Co zažít: Radost z psaní. Zmoknutí v dešti. Čistou hlavu. Ferraty. Plavbu lodí. Zatajený dech v kině. A potlesk ve stoje v divadle. Snídani i večeři pod širákem. Karetní partii na dece u vody. Degustaci nové příchutě zmrzliny. Pouštění draka. Stavění sněhuláka. A objetí rodiny a blízkých.
  Pište, hrajte si a odevzdejte se papíru. Třeba společně přijdete na něco báječného.

¹ TRAVERS, Mark. A Psychologist Explains The Neuroscience Of Your ‘Gratitude Practice’. Online. Forbes. 2024. Dostupné zde.

² Nejčastější předsevzetí do roku 2024: mít více pohybu a zhubnout. Online. STEM/MARK. 2024. Dostupné zde.

#Efektivní poznámky#

Žádná pravidla, jen prostor pro vaše nápady, cíle a plány. Bullet journal je minimalistický systém plánování, který si tvoříte sami – přesně podle svých potřeb. Tečkovaný sešit totiž může schovávat mnohem víc, než se na první pohled zdá. Stane se to do listem, motivací i deníkem, který bude naslouchat vašim pocitům. Pokud vás zajímá, na jakých principech BuJo staví, nebo zrovna hledáte cestu, jak s ním začít, čtěte dál.

Co je bullet journal

Bullet journaling je metoda pro organizaci času, myšlenek i povinností a zásadní roli v ní sehrává papír. Právě na stránkách sešitu si totiž vytvoříte osobní systém, který si sami poskládáte tak, aby vám vyhovoval. Autorem metody je americký produktový designer, Ryder Carroll, kterému bullet journaling pomáhal redukovat rozptýlení a udržet si pořádek ve vlastních nápadech i povinnostech – ADHD navzdory. Když pak metodu představil světu, stal se z ní fenomén. Zajímá vás proč?

Proč vyzkoušet metodu bullet journal

Bullet journal se přizpůsobí vašemu aktuálnímu tempu i potřebám, které z něj vyplývají. Současně vám pomůže zredukovat nadmíru stresu a vymanit se z víru přehlcení. Veškeré úkoly i myšlenky přenesete na papír a vtisknete jim strukturu a systém. Ten skvělý letní nápad na vánoční dárky? Najdete na straně 38. A poznámky, které vám šéf nadiktoval během cesty do práce, usene bullet journal zápisník taky. 

Váš journal se současně stane tím nejvěrnějším asistentem z hlediska plánování – v krátkodobém i dlouhodobém horizontu – a všechny plány udrží pohromadě na jednom papírovém místě.

Díky návratu k papíru vám zároveň při zapisování nepřijde do cesty žádné digitální rozptýlení. Bullet journal vám pomůže nakopnout produktivitu díky organizaci priorit a spolehlivým to do listům. Navíc si z psaní můžete postupem času vytvořit rituál, který bude vaším pevným bodem v občas zmateném a nejistém světě – ať už s ním budete den začínat, nebo končit. 

Pokud vás metoda zaujala a chcete si o ní přečíst ještě podrobněji, můžete. Carroll o ní napsal dokonce celou knihu. Stručný návod na bullet journal jsme pro vás nachystali v další části článku.

5 kroků, jak začít svůj první bullet journal zápisník 

Teď, když už víte, co je bullet journaling a proč by vás měl zajímat, možná přemítáte nad tím, jak se do něj vlastně pustit v praxi. Dobrá zpráva je, že nemusíte být perfekcionista ani kaligraf. Ať už chcete organizovat, trackovat návyky a pocity, nebo jen na pár minut denně zpomalit, BuJo vám dopřeje prostor přesně na to, co potřebujete. V následujících pěti bodech vás provedeme úplnými základy, díky kterým si snadno vytvoříte svůj první bullet journal zápisník krok za krokem.

1. Vyberte si správný sešit

Pro začátek vám bude stačit deník a tužka nebo oblíbené pero. Sice existují speciální zápisníky určené přímo na BuJo, ale pokud si ještě nejste jistí, zda-li vás metoda nakonec chytne, pro začátek si pohodlně vystačíte s jakýmkoliv tečkovaným zápisníkem. Tečky jsou celkem podstatné, jelikož vám – minimálně na začátku – mohou ušetřit hodně práce. Nicméně pokud zrovna máte doma sešit s jinou lineaturou a nechcete ho nechat ležet na dně šuplíku, sáhněte klidně i po něm.

2. Začněte se základní strukturou

První dvoustrana by měla patřit indexu (legendě), která vám pomůže udržet si v zápisníku přehled a orientaci. Nicméně před tím, než si ji sepíšete, je potřeba očíslovat všechny stránky a následně pak promyslet, co všechno si budete do sešitu zapisovat. Začít můžete třeba těmito základními sekcemi:

• Roční přehled: Co se má tento rok stát? Co si přejete stihnout? A kým chcete být za 12 měsíců touhle dobou?
  
  
• Měsíční přehled: Jaké úkoly, cíle a zážitky chcete tenhle týden stihnout? A jaké deadliny už začínají pomalu hořet?
  
  
• Denní přehled: Sem si sepíšete seznam úkolů a povinností, které musíte daný den odbavit. Ale nezapomeňte ani na nahodilé nápady, co vám zrovna přišly na mysl.
  
• Habit tracker: Usnadní vám sledování vašich návyků, ať už půjde o pitný režim, dostatek spánku, učení nového jazyka nebo zalévání květin. Stačí si udělat rozpis dní a návyků a pak už můžete jen křížkovat, nebo vybarvovat daná políčka.

Tip: Pokud se na to cítíte, můžete svůj bullet journal zápisník vyšperkovat malůvkami, samolepkami nebo zvýrazňovači. Dostatek kreativních podnětů vám nabídne třeba Pinterest.

3. Zapojte jednoduché značky & znaménka

Nechte se inspirovat ostřílenými bulletáři, nebo si vytvořte zcela jedinečný vlastní systém. Důležité je, aby vám vyhovoval a abyste mu rozumněli. A pokud se potřebujete poradit, začněte třeba od základních znamének:

▢ Úkol, který je třeba splnit.

× Splněný úkol.

> Úkol přesunutý do dalšího dne nebo měsíce.

? Otázka nebo téma k zamyšlení.

★ Priorita nebo důležitý úkol.

4. Propracujte se k obsahu, který bude reflektovat vaše potřeby

A teprve ve chvíli, kdy si osvojíte základní strukturu a systém značek, můžete začít vrstvit a přidávat nové a nové sekce. Třeba:

• Sledování nálady: Barometr vašich pocitů by měl mít místo na papíře už jen proto, že vám pomůže identifikovat výkyvy – pozitivním i negativním směrem. Zaznamenejte si, jak jste se daný den cítili třeba prostřednictvím barev nebo číselné stupnice.
• Denní high-lighty: Co vás potěšilo, nadchlo nebo zahřálo u srdce? Usmál se na vás někdo v tramvaji, slyšeli jste zajímavý fun fact nebo si udělali čas na čtení?
  
  
• Kulturní sekce: Místo na termíny; koncertů i divadelních představení, která chcete vidět; výstav, které si toužíte prohlédnout a nekonečno tipů na filmy & seriály.
  
  
• Narozeniny & další důležité datumy: Prostor pro svátky, dovolené, výlety, deadliny velkých projektů, plán rekonstrukce nebo třeba termíny pro důležité platby.
  
  
• Bucket list, wishlist, reading list: Na stránkách vašeho bujo  je povoleno snít ve velkém. Všechny cíle i sny navíc můžete mít pohromadě – ať už půjde o cestovatelská dobrodružství, knížky nebo materiální přání.
  
  
• Nápady: Třeba na to, čím chcete strávit víkend, na vánoční nebo narozeninové dárky, na jídla, která si chcete uvařit. Nebo další sekci vašeho bullet journalu.

Tip: Pokud to zní příliš abstraktně, můžete si v krátkém videu prohlédnout ukázku bullet journalingu v praxi přímo od autora metody, Rydera Carrolla.

5. Nebojte se změny & vlastní fantazie

Bullet journal není umělecké dílo, byť se jím samozřejmě postupem času může stát. Nicméně neměli byste na sebe klást příliš vysoké nároky. Váš bullet journal by měl v první řadě reflektovat vaše potřeby. Takže pokud vám přestane vyhovovat jeho struktura nebo uspořádání, nebojte se změny. Nemějte strach z experimentů a pokud to tak budete cítit, přizvěte na pomoc další kreativní pomocníky – třeba barevné fixy nebo praktické zvýrazňovače.