Co je to vlastně poznámka? Odpověď, která vám otevře bránu do světa poznámkování
#Efektivní poznámky#
„Eliško, musím přiznat, že moje okamžitá reakce po přečtení tvého mailu byla, že jsem si vybavil legendární scénu z Básníků, kde se odehrává přednáška o organizaci pracovního stolu.“
Tak mi odpověděl kolega z univerzity, když jsem navrhla, že na vědecké konferenci udělám přednášku o tom, jak si dělat poznámky.
Pokud tu scénu z Básníků neznáte: docent Miroslav Zajíc (alias Zdeněk Svěrák) v ní s naprostou vážností vysvětluje, jak si správně uspořádat pomůcky na psacím stole. Tři hromádky učebnic do sektorů A1, A5 a B1. Poznámkový blok do sektoru B5.
K smíchu? Zcela určitě.
A právě tak působí na spoustu lidí i moje téma. Pro mnohé je představa, že se vážně zabývám poznámkováním, stejně absurdní, jako kdybych učila kočky mňoukat.
Poznámky? To přece umí každý.
Jenže poznámkování, to nejsou jen rychlé čmáranice na papírky, které brzy skončí v koši. Kdepak. To je jen špička ledovce. Poznámky toho pro nás mohou udělat mnohem víc. Zjistíte to ve chvíli, kdy tuhle nenápadnou dovednost začnete rozvíjet. Pak se totiž promění v superschopnost, která nejen že uleví vaší hlavě, ale pomůže vám také lépe přemýšlet, podpoří vaši kreativitu a dokáže výrazně posunout váš osobní i profesní růst.
V této sérii článků vás chci do fascinujícího světa poznámkování pozvat a stát se vaším průvodcem.
Než se ale pustíme do konkrétních tipů a příkladů z praxe, je potřeba si ujasnit úplný základ.
Co je to vlastně poznámka?
Když se řekne „poznámka“, většina lidí si představí školní výpisky v sešitu nebo vzkaz v žákovské typu „neměl bačkory“.
Jenže poznámka může být mnohem víc.
Já poznámku vnímám jako KAŽDÝ záznam informace, který tvořím sama pro sebe — pro své současné nebo budoucí já.
V přítomném okamžiku nám poznámky mohou pomoci přemýšlet a třídit si myšlenky. V hlavě totiž zvládneme udržet maximálně sedm informací, plus mínus dvě (Miller, 1956). Když část informací svěříme poznámkám, přestaneme plýtvat omezenou kapacitou a necháme si hlavu volnou na přemýšlení.
Když navíc myšlenkám dáme hmotnou podobu — vidíme je před očima na papíře či obrazovce — umožníme mozku využít jeho silnou schopnost: srovnávání. Jak píše neurobiolog James Zull (2002), mozek si všímá detailů snáz, když si věc prohlíží, než když se na ni pouze soustředí. Jinými slovy, s poznámkami se nám lépe přemýšlí, protože máme předmět svých úvah před očima.
Pro naše budoucí já pak poznámky fungují jako časové kapsle — drobná poselství, která si posíláme časem, aby nás podržela právě tehdy, kdy to budeme potřebovat. Ať už jde o poznámku, která vašemu o rok staršímu já připomene, jak vyplnit daňové přiznání, nebo o databázi myšlenek a nápadů, kterou jednou využijete při psaní knihy.
Takže to je poznámka.
Příště se podíváme na příklady toho, jak poznámky vypadají v praxi.
Do té doby poznámkujte, jako by na tom závisela budoucnost vašeho já (protože… ona fakt závisí).
Autorkou textu je Eliška Šestáková.
Poznámková série Elišky Šestákové
Pilujte svůj zápiskový um. Seznamíme vás s nástroji a systémy, které vám usnadní ukládání myšlenek a zefektivní práci s informacemi z porad, chytrých knížek, podcastů i přednášek. Eliška Šestáková sdílí všechno, co se o poznámkách během let studia i vlastní praxe naučila, a vysvětluje, proč je budování vlastní vědomostní základny tím nejlepším, co pro sebe můžete ve světě jedniček a nul udělat.
1 MILLER, G. A., 1956. The magical number seven plus or minus two: some limits on our capacity for processing information. Psychology review [online]. 63(2), 81–97. ISSN 1354-1129. Dostupné z: doi:10.1037/h0043158
2 ZULL, James E., 2023. The art of changing the brain: Enriching the practice of teaching by exploring the biology of learning [online]. New York: Routledge. ISBN 9781003447573. Dostupné z: doi:10.4324/9781003447573