Cornell Notes: jak si zapisovat, abyste si více pamatovali

#Efektivní poznámky#

Máte je roztříštěné v sešitech, počítačích, diářích i aplikacích. Poznámky si píšeme všichni a většina z nás skoro na denní bázi. Posloucháme, čteme, přemýšlíme a zapisujeme. O to těžší ale je udržet systém a zpětně najít přesně to, co zrovna hledáme. A jelikož nikdo nechceme, aby byly naše poznámky jen fragmenty slov a vět, které jako celek nedávají žádný smysl, seznámíme vás s metodou Cornell notes.

Co jsou Cornell Notes a kdo je vymyslel

Poznámkovou metodu Cornell Notes poprvé představil v 50. letech minulého století profesor Walter Pauk z Cornell University ve Spojených státech (odsud i samotný název). Pauk, známý svým zájmem o efektivní učení, si totiž při výuce všiml, že většina studentů v hodinách přistupuje k tvorbě poznámek velice pasivně. Sice poslouchají, pečlivě přepisují každé slovo, co slyší, ale v jejich procesu zapisování absentuje podstatná věc: aktivní zapojení.

Pauk proto vyvinul metodu, která kromě ukládání informací, směřuje pozornost i k tomu, jak s nimi bude člověk dál pracovat. A vede vás k tomu, abyste poznámky nenechávali ležet na papíře, ale aktivně je třídili, kladli si otázky a aktivně se vraceli k tomu, co jste slyšeli nebo četli. Jednoduše řečeno: proměňovali informace ve znalosti.

Princip metody je až banálně jednoduchý: vezmete si k ruce čistý list papíru, a rozdělíte si ho do tří sekcí (pro jistotu přikládáme malou názornou nápovědu):

• poznámkové (note taking area)

• otázkové (cue area)

• shrnující (summary area)

A jak už jste možná odtušili z názvů, každá bude mít na papíře svůj specifický úděl. 

Poznámky: Část určená pro všechny zapamatováníhodné informace k danému tématu: fakta, příklady, myšlenky, postřehy, data. A i když jde o sekci, která nabízí nejvíce místa, nechcete si ji zaplevelit dlouhými, komplikovanými větami. Používejte krátké a výstižné body, odrážky, hvězdičky a další symboly. Můžete sáhnout i po různé barevnosti gelovek, zvýrazňovačů a fixek (například pro zvýraznění datumů, podstatných čísel nebo pojmů).

Otázky a klíčová slova: Nejdůležitější prvek celého systému. Právě do této sekce si na konci přednášky, meetingu nebo školení zapíšete otázky nebo postřehy, které vás k jednotlivým bodům z poznámek napadají. Cílem při tom je, abyste si danou informaci lépe zapamatovali, propojili a také, abyste rovnou odhalili informační mezery, které je potřeba doplnit. Otázky nás vybízí k vybavování, což je nejúčinnější způsob, jak se učit. A vy si už při psaní poznámek vytvoříte vlastní test, k němuž se můžete kdykoliv vrátit.

Shrnutí: Příležitost pro ohlédnutí a „načrtnutí“ komplexního obrázku o daném tématu. O čem daná A4 pojednává, jak byste v několika větách shrnuli, co v poznámkách najdete, až se k nim budete chtít později vrátit? 

Proč Cornell Notes fungují

• Mozek nefandí nekonečným blokům textu. Zato ale zbožňuje strukturu a tu metoda nabízí přímo znamenitou.
  
  
• Paměť je aktivní proces, otázky nás vybízí k vybavování a právě to je ten nejefektivnější způsob, jak se učit. A vy si už při psaní poznámek vytvoříte vlastní test, k němuž se můžete kdykoliv vrátit. 
  
  
• Závěrečné shrnutí vás vybídne k reflexi získaných informací. 

Kde metodu využít využít 

I když Walter Pauk koncept vymyslel primárně pro vysokoškoláky, kteří sedí celý den na přednáškách a často potřebují memorovat kvanta informací, Cornell Notes můžete využít i daleko za hranicemi školní lavice.

Pracujete? Projekty, schůzky, porady, brainstormingy, školení – všude tady oceníte přehlednou strukturu informací i následnou reflexi, díky níž budete zítra (a snad i pozítří vědět), o čem se mluvilo

Studujete? Na střední, vysoké, večerním kurzu nebo online – rozloučíte se s noční můrou v podobě poznámek umístěných v osmi různých složkách, sešitech a galerii telefonu.

Učíte se? Japonsky, o akciových trzích, trendech nebo základech grafiky – zapamatujete si všechny podstatné informace daleko rychleji a získáte tím více času na další témata, kterým chcete věnovat pozornost.

Chcete si pamatovat víc informací? Z chytrých knížek, podcastů nebo odborných článků – dejte sbohem screenshotům v telefonu a uspořádejte si postřehy a podněty tak, že se k nim budete moci vrátit za měsíc i za rok.