Poznámky v praxi: jaké mají podoby a proč na tom záleží
#Efektivní poznámky#
V prvním článku ze série o poznámkování jsme odpověděli na základní otázku: Co je to vlastně poznámka? Teď se podíváme na to, jaké podoby mohou poznámky mít v praxi — a proč na tom záleží.
Ne všechny poznámky vypadají stejně
Poznámky nemusí být jen textové.
Představte si, že vás kolega zaškoluje v novém počítačovém programu.
Ukazuje kam klikat, co se objeví na obrazovce a jak postupovat dál. Informací je tolik, že se bojíte, že si je nezapamatujete. Otevřete tedy zápisník a začnete psát: kliknout na ikonu domečku, otevřít druhé menu zprava, vybrat třetí možnost odspoda…
Nebo?
Co kdybyste místo toho vytáhli telefon a celý postup si nahráli? Nebo zapnuli nahrávání obrazovky?
Po textové podobě poznámek saháme nejčastěji, protože je intuitivní. Ale text není jediná možnost. Zkušení poznámkáři vědí, že poznámky mohou mít různé formáty — a každý se hodí pro jinou situaci. Čím širší máte arzenál, tím snáz zvolíte nejefektivnější způsob.
Mezi hlavní formáty poznámek patří kromě textu ještě tyto tři:
- Video poznámka — natočíte postup na telefon nebo nahrajete obrazovku.
- Audio poznámka — namluvíte myšlenku do diktovací aplikace.
- Vizuální poznámka — zakreslíte myšlenku obrázkem, diagramem, pořídíte fotku či printscreen.
Proč formát poznámky hraje roli
Čas. Máte ho nazbyt?
To byla řečnická otázka. Dneska má málo času snad každý. Lidé už skoro místo „Dobrý den“ odpovídají „Nemám čas“. A proto je užitečné mít ve svém arzenálu více formátů poznámek, protože právě vhodně zvolený formát vám ten čas může ušetřit. Někdy je prostě rychlejší si poznámku namluvit, nakreslit nebo nahrát video, než ji sáhodlouze vypisovat textem.
Formát ale nehraje roli jen v rychlosti, ale i v učení.
Výzkumy například ukazují, že kombinace slov a obrazu zlepšuje porozumění i zapamatování. Teorie duálního kódování (Clark and Paivio, 1991) říká, že mozek zpracovává informace verbálně (slova) a vizuálně (obrazy). Když zapojíme oba režimy, vznikají silnější vazby, které zvyšují porozumění a paměť. Proto se při učení vyplatí kombinovat textové a vizuální poznámky. Jak na to se můžete inspirovat například v knize Příručka skečnoutingu: Ilustrovaný průvodce tvorbou vizuálních poznámek.
Shrnuto a podtrženo: Při každé nové poznámce se od této chvíle sami sebe zeptejte: Je text opravdu to nejlepší?
Některé poznámky jsou na chvíli, jiné na roky
Pokud se všemi poznámkami nakládáte stejně, přichází střídání dvou stavů — pozvolné kupení materiálů a nutkání si v nich konečně udělat pořádek, říká zkušený poznámkář a spisovatel Sönke Ahrens (Jak si dělat chytré poznámky).
Řešení?
Rozlišujte mezi dočasnými a trvanlivými poznámkami.
Dočasné poznámky — zachycení myšlenek, než odletí
Kolikrát vás napadlo něco zajímavého, byli jste si jistí, že si to zapamatujete, a za pár hodin jste jen marně lovili, cože to vlastně bylo?
Právě v těchto případech využijete dočasné poznámky. Ty vám dovolí myšlenku zachytit a uschovat na později. Navíc tím ulevíte své hlavě, neboť část mentální zátěže přesunete do externího systému (Gilbert a Risko, 2016).
Dočasné poznámky využijete hlavně ve chvíli, kdy děláte něco jiného než čeho se vaše myšlenka týká. Přerušit totiž činnost pokaždé, když vás něco napadne, vede k roztříštěnosti a únavě (Leroy, 2009).
Myšlenky jsou jako motýli. Když jim nevěnujete pozornost, odletí pryč a nejspíš už se nevrátí. Proto je od této chvíle zachycujte pomocí dočasných poznámek.
Trvanlivé poznámky — vaše osobní knihovna myšlenek
Vedle dočasných stojí poznámky trvanlivé, které vytváříte s úmyslem, že se k nim budete vracet.
Tyhle poznámky se netýkají jednoho konkrétního dne nebo projektu. Mají přesah. Jsou to vaše stavební kameny. Jedná se o myšlenky, které chcete uchovat, rozvíjet a propojovat s dalšími.
Skvělým příkladem je Niklas Luhmann, který si vybudoval poznámkový systém čítající desetitisíce poznámek — tzv. zettelkasten. Budoval ho přes 30 let a právě díky němu se stal jedním z nejproduktivnějších sociologů 20. století.
Trvanlivé poznámky nám navíc pomáhají bojovat s paměťovými zkresleními, která ovlivňují, na co a jak snadno si vzpomeneme. Například naše mysl má tendenci přeceňovat nejnovější informace (recency bias) a zapomínat na starší. Bez poznámek tak snadno přikládáme větší váhu myšlenkám z knihy, kterou jsme dočetli minulý týden, než těm z knihy, kterou jsme četli před dvěma lety — i když právě ty mohou být pro naši situaci relevantnější.
Díky trvanlivým poznámkám můžete na svých dřívějších poznatcích efektivně stavět.
Jak s nimi zacházet v praxi
Rozlišení dočasných a trvanlivých poznámek je základ přehledného poznámkového systému.
Dočasné poznámky pište rychle, heslovitě a neformálně. Slouží k zachycení a připomenutí aktuální myšlenky, ne k trvalému uchování. K těmto poznámkám se v řádu maximálně pár dní vraťte, zpracujte je, nebo smažte.
Trvanlivé poznámky tvořte s rozmyslem. Pište je tak, aby jim rozumělo i vaše budoucí já (měly by obstát i za pár let). Využívejte je opakovaně a postupně je vylepšujte.
Různé typy poznámek pro různé situace
Přemýšleli jste někdy nad tím, jaký je vlastně rozdíl mezi úkolem a poznámkou?
Úkol je prostě jen specifický typ poznámky. Je to vzkaz, který posíláte svému budoucímu já — s jasným požadavkem, aby něco udělalo.
A vedle úkolů existuje řada dalších typů poznámek. Tři praktické kategorie, se kterými můžete začít jsou...
Projektové poznámky — když jeden úkol nestačí
Projekt je prostě větší úkol.
Takový, který má spoustu podúkolů a nejde si ho odškrtnout během jednoho dne. Někdy ani během týdne. A často ani během měsíce.
Patří sem všechno od plánování svatby přes přípravu prezentace až po stavbu domu, psaní knihy…
A třeba i příprava na narození dítěte — to je projekt se vším všudy:
- výběr kočárku,
- registrace v porodnici,
- jméno pro holčičku,
- pupečníková krev – ano, nebo ne,
- IKEA: odkup dětského nábytku,
- Martin nabídnul darovat autosedačku…
Záplava informací.
A teče to na vás ze všech stran — ústně, e-mailem, přes WhatsApp, z webu i z papírových brožur. Tenhle dárkový informační balíček získává se svým těhotenstvím každá žena. Vím to. Prožila jsem si to sama docela nedávno.
Chaos? Zahlcení? Pocit, že tohle hlava nepojme?
Přesně od toho jsou projektové poznámky. Stačí si vytvořit složku nebo stránku věnovanou danému projektu a všechno, co se k němu vztahuje, shromažďovat na jednom místě.
Ať už na papíře, v poznámkové aplikaci nebo v obyčejném dokumentu — hlavní je, že máte určené místo, kam všechno patří.
Nachytřovací poznámky — abyste rostli
Sem patří záznamy, jejichž účelem je vás něco naučit, posunout nebo inspirovat: výpisky z knih, kurzů, podcastů, přednášek.
Mou oblíbenou podkategorií nachytřovacích poznámek jsou poznámky paměťové (flashcards). Jejich cílem je pomoci nám naučit se něco zpaměti. Typicky se používají třeba při studiu jazyků pro osvojení nových slovíček, ale já je ještě raději používám pro osvojení klíčových myšlenek a principů z knih, kurzů a podobně.
Představit si je můžete jako oboustranné kartičky: na jedné straně otázka nebo pojem, na druhé odpověď.
Můžete je psát ručně, nebo používat aplikace jako Anki. Ta využívá vědeckou metodu zvanou spaced repetition (rozložené opakování), která vychází z poznatků o zapomínání a pomáhá zafixovat informace do dlouhodobé paměti. Více se o rozloženém učení můžete dočíst například v knize Nauč se to!
Tahákové poznámky — pro úsporu času a energie
Tahákové poznámky jsou vaše osobní urychlovače.
Urychlují opakované činnosti tím, že poskytují hotové postupy, šablony nebo checklisty. Patří sem návody krok za krokem, přehledy, kontrolní seznamy i stručné souhrny.
Například:
- kontrolní seznam před cestou,
- šablona faktury,
- postup pro spuštění kampaně,
- nebo recept na jídlo, co děláte jednou za rok.
Jejich účelem je šetřit čas a mentální kapacitu, aby mozek nemusel pokaždé znovu řešit totéž.
A co nás čeká dál?
Teď už víte nejen co je to poznámka, ale znáte i konkrétní příklady z praxe.
Jakmile si ale začnete poznámky skutečně psát, objeví se další otázka: Kam s nimi? Kam se všemi těmi poznámkami, aby nezapadly a pomohly vašemu budoucímu já přesně ve chvíli, kdy to bude potřebovat? Tomu, jak poznámky ukládat a organizovat, se budeme věnovat příště.
Do té doby poznámkujte všemi způsoby — pište, kreslete, nahrávejte.
Poznámková série Elišky Šestákové
Pilujte svůj zápiskový um. Seznamíme vás s nástroji a systémy, které vám usnadní ukládání myšlenek a zefektivní práci s informacemi z porad, chytrých knížek, podcastů i přednášek. Eliška Šestáková sdílí všechno, co se o poznámkách během let studia i vlastní praxe naučila, a vysvětluje, proč je budování vlastní vědomostní základny tím nejlepším, co pro sebe můžete ve světě jedniček a nul udělat.
1 CLARK, James M. a Allan PAIVIO, 1991. Dual coding theory and education. Educational psychology review [online]. 3(3), 149–210. ISSN 1040-726X. Dostupné z: doi:10.1007/bf01320076
2 ROHDE, M., 2015. Příručka skečnoutingu: Ilustrovaný průvodce tvorbou vizuálních poznámek. B.m.: Jan Melvil Publishing. ISBN 9788087270707.
3 AHRENS, S., 2021. Jak si dělat chytré poznámky: Čtěte, pište a přemýšlejte s pomocí legendární metody zettelkasten. B.m.: Jan Melvil Publishing. ISBN 9788075551474.
4 RISKO, Evan F. a Sam J. GILBERT, 2016. Cognitive offloading. Trends in cognitive sciences [online]. 20(9), 676–688. ISSN 1364-6613. Dostupné z: doi:10.1016/j.tics.2016.07.002
5 LEROY, Sophie, 2009. Why is it so hard to do my work? The challenge of attention residue when switching between work tasks. Organizational behavior and human decision processes [online]. 109(2), 168–181. ISSN 0749-5978. Dostupné z: doi:10.1016/j.obhdp.2009.04.002
6 BRAITHWAITE, Lauren, 2021. The Decision Lab - Behavioral Science, Applied. The Decision Lab [online] [vid. 2025-10-15]. Dostupné z: https://thedecisionlab.com/biases/recency-effect
7 BROWN, Peter C., Henry L. ROEDINGER III a Mark A. MCDANIEL, 2017. Nauč se to!: Jak se s pomocí vědy naučit učit. B.m.: Jan Melvil Publishing. ISBN 9788075550316.