#Udržitelnost a výroba#
Udržitelnost v papelote bereme vážně. Recyklujeme, volíme šetrné materiály a propojujeme se s partnery, kteří se k planetě chovají hezky. Majitelka a ředitelka Denisa Havrdová v rozhovoru popisuje, jak vypadá v jejích očích cesta udržitelného zápisníku, který typ papíru už dávno vyřadila z hledáčku i to, jak se do procesu výroby promítá vysoký podíl ruční práce.
Deniso, kdybys měla vystihnout, v čem je papelote udržitelné v jedné větě, jak by zněla?
Snažíme se propojit jednotlivé oblasti udržitelnosti – ekologickou, sociální i ekonomickou, co nám síly, zdroje i zkušenosti dovolí. Nicméně pořád je co zlepšovat, nikdy není dokonáno. Právě ekonomickou udržitelnost jsme dlouho opomíjeli, ale v posledních letech na ni klademe mnohem větší důraz.
Design a ekologie – dva pilíře, na kterých papelote staví od samého začátku. Vnímáš je jako hodnoty, co přirozeně patří k sobě, nebo je naopak oříšek propojit je do funkčního celku, v němž nebude ani jedna strana strádat?
Pro nás jsou to zásadní hodnoty a věřím, že je potřeba vnímat je ve vzájemné souvislosti. Pokud je produkt designově dokonalý a není vytvořený ekologickou cestou, neodpovídá v mých očích standardům dnešní doby. Mám za to, že jako společnost jsme natolik zavaleni produkty, že si můžeme dovolit vyrábět i konzumovat méně, zato ale kvalitněji.
„Kdo vyrábí, ten také škodí. Zásadní je, aby byly přínosy produktu větší než ekologická stopa, kterou zanechá.“
Jaké globální trendy tě v oblasti udržitelnosti fascinují – a jak se promítají do fungování firmy?
Aktuálně se intenzivně zabývám otázkou, jak balit produkty. Pokud se na to totiž díváme z ryze ekologického pohledu, platí že žádný obal, nejlepší obal. Nicméně ve chvíli, kdy už obaly používáme, nechceme, aby byly jednorázové, ale ideálně právě naopak – aby měly nakročeno k dalšímu využití po nákupu.
Víš o nějakých ekologických kompromisech, které musí papelote jako značka dělat?
Celá výroba je o kompromisech, protože kdo vyrábí, ten také škodí. Zásadní je, aby byly přínosy produktu větší než ekologická stopa, kterou zanechá… což se ale bohužel velmi těžko měří.
Jak vypadá cesta udržitelného zápisníku?
Na startu si dobře zvolím správný typ – formát, lineaturu, vazbu. Intenzivně s ním žiju a po dopsání ho buď celý archivuju, vyberu si klíčové pasáže a s těmi dále pracuju, anebo v případě poznámek, které mi dále neslouží, dám zápisník do tříděného odpadu.
Všechny papelote zápisníky se pyšní papírem, který pochází ze šetrného lesního hospodářství, a některé mají dokonce listy z recyklovaného papíru. V čem spatřuješ jeho největší výhody a naopak limity?
FSC certifikát (organizace Forest Stewardship Council podporuje šetrné obhospodařování lesních zdrojů) mi dnes přijde jako absolutní standard a nevnímám, že by takový papír měl nějaké limity. Naopak bych již zcela vyřadila ze hry křídový papír, který se stále dost používá. Je neekologický, na dotek nepříjemný, hůře se na něj píše a navíc se i špatně recykluje.
Jako brand se přirozeně propojujeme s celou řadou partnerů, kteří nad ekologií smýšlí stejně – ať už je to švédský Munken nebo třeba německá značka Edding. Dokážeš říct, jaký z dodavatelů je pro tebe v oblasti udržitelnosti největší inspirací – v Česku i zahraničí?
Těší mě objevovat evropské značky vyrábějící papír, které se snaží přinášet na trh produkty s vyšší přidanou hodnotou. Mezi mé oblíbence bych tak ještě určitě zařadila německý Gmund, britský G. F. Smith a taky italské Fedrigoni!
Kdybys měla vypíchnout aspekty výroby, kterými se papelote odlišuje od ostatních značek v papírenském odvětví, jaké by to byly?
Od zahraničních značek nás určitě odlišuje především lokální tuzemská výroba. Většina velkých zahraničních brandů ji totiž přesunula do Asie. Geografická blízkost vývoje produktů a výroby mi přijde zcela klíčová. Zároveň se tím v papelote snažíme podporovat vytrácející se knihařské řemeslo, a klademe tak důraz na rukodělnost.
Ovlivňuje vysoký podíl ruční práce v rámci výroby způsob, jakým uvažujete nad produktem jako takovým?
V knihařském řemesle se bez ruční práce neobejdeme. Snažíme se pracovat s detaily, které produkt dokážou proměnit a odlišit. Často narážíme na představu lidí, že existuje jeden stroj, kam se vloží papír a na druhé straně vypadne zápisník. Tak tomu opravdu není. Fází celého procesu je mnoho: od tisku, skládání, falcování, až po zknihaření dle vazby a řady dalších dokončovacích úkonů dle potřeby. Samozřejmě se ale snažíme co nejefektivněji pracovat se strojovou výrobou a všude tam, kde to má smysl, jí dáváme přednost.
A co zbytkový materiál? Jak s ním pracujete?
Nejvíce odpadu vzniká při tisku vnitřků či obálek. Přemýšlíme nad vhodnými formáty, tak aby se odpad eliminoval a u zajímavých materiálů vracíme vzniklý odpad nazpátek do hry. V takovém případě mohou vznikat jiné – často kapesní – formáty, naposledy třeba poznámkové kartičky Zettelkasten.
„Diskutujeme, kdy je dobré být online a psát do počítače a kdy se usebrat.“
Je podle tebe environmentální přístup v podnikání ve 21. století novým standardem?
Myslím, že by měl být. Jsem si vědoma toho, že každý kdo něco produkuje, tak planetu něčím zatěžuje. Nicméně snažíme se vytvářet produkty, které podporují kreativní a aktivní život, jsou nadčasové a lidé je budou rádi používat. Všichni bychom měli přemýšlet nad tím, jaký odpad tady po sobě zanecháme. A nesnažit se tvářit, že jako značka nijak neškodím a výrobní procesy mám zcela pod kontrolou. Toto je nekončící proces a vždycky je co zlepšovat.
Jak v papelote přemýšlíte o ekologii uvnitř firmy – ne směrem ven, ale mezi sebou?
Diskutujeme, kdy je dobré být online a psát do počítače a kdy se usebrat. Velké diskuze přináší v poslední době i nové produkty, které se chystají – kde je vyrábět, jak a z čeho.
A kdybys mohla zakázat jednu věc z kanceláří po celém světě, co by to bylo?
Reklamní kancelářské dárky z plastu – fascinuje mě, kolik se jich stále vyrábí a rozdává.
_(1).jpg)
