O kolekci diářů 2027 s naším produktovým týmem

#Náš svět#

Zlozvyky jsou všude kolem nás. A my jsme se je tentokrát rozhodli přenést i na obálky diářové kolekce. V rozhovoru s naší produktovou mastermind Lucií a grafickou designérkou Markétou se dozvíte, jak edice vznikala, čím vyniká i jaký zlozvyk nás během vývoje doprovázel. 

Jak vzniklo rozhodnutí věnovat kolekci 2027 zlozvykům? Kdo s tématem přišel a jak se postupně rozvíjelo? 

L: První nápad přišel loni v prosinci na brněnských vánočních trzích, kde Kateřina Šedá poprvé představila Festival zlozvyků. Nakonec se nám opravdu podařilo domluvit na spolupráci, vznikl Diář zlozvyků a dávalo nám smysl téma promítnout do celé diářové kolekce. 

M: Zlozvyky byly středobodem zadání. Od toho jsem se odrazila a přemýšlela nad tím, co to téma znamená v našem kontextu a jaké zlozvyky se pojí s naším sortimentem. Za ty roky jsme už totiž vysledovaly určité vzorce. Například víme o zákaznících, kteří si kupují jen produkty černé barvy, z toho vznikl diář Vega M. Velmi typické je i to, že si lidé kupují krásné sešity a pak mají obavu do nich cokoliv psát, aby to „nepokazili“, což se odráží na obálce Elementa „Šetřím si to hezké na později“. 

Co vás na tématu zlozvyků nejvíc baví, čím vás fascinuje a přitahuje?

L: Je to lidskost. Zlozvyky jsou něco, co nás dělá jedinečnými a zároveň nás spojuje. 

M: Přesně tak. Každý máme svoje neřesti a to je lidské. Navíc si myslím, že jsme jako papírový brand v Česku poměrně unikátní v tom, že ta kolekce má zastřešující tematické pojítko. 

Máte osobního favorita? Který diář je váš osobní match?

L: Baví mě malé formáty, které se vlezou i do mini kabelky, takže Vega S „Zapisovat si vždy a všude“. Což u mě současně taky platí.

M: No já mám trochu rozkol. Nejdřív jsem chtěla co nejmenší variantu, takže taky Vegu S, ale co potom všechny ty další hezké diáře? Asi si je pořídím všechny a zapisovat si všechno na desetkrát!

Jaké bylo původní kreativní zadání? Co bylo pevně dané a kde sis mohla užívat kreativní volnost?

M: Pevně dané? Tak především téma zlozvyků! Pro mě bylo zásadní, aby vizuál vždycky korespondoval s poselstvím konkrétního zlozvyku, které jsme chtěli do diáře propsat. To bylo moje vizuální pravidlo, skoro grafické svaté písmo, kterého jsem se držela. Jinak jsem ale měla v podstatě volné ruce. Užila jsem si celý proces. Od vymýšlení konceptu přes všechny varianty nápadů, které nepřežily schvalovací kolečka až po konečné designy. Bavilo mě to od začátku do konce.

Jak obtížné bylo převádět jednotlivé zlozvyky do vizuálního jazyka? 

M: Vůbec. Naopak to šlo samo! Stačilo projít naši kancelář odspoda nahoru a naskočila mi hned spousta nápadů. Je to pro mě asi ten nejpřirozenější typ práce, nevim, nedokážu to ani popsat… pro mě je to jako dýchat. Je to ultra zábava. Jediný zádrhel je pak v podstatě v tom, že vám vaši širokou, rozvětvenou představu někdo trochu zredukuje. Ale to je nezbytně nutné pro to, aby se návrhy vůbec podařilo dotáhnout do konce.

Jak si pracovala s barvami, strukturami, kontrasty a grafickými motivy?

M: Barevnost je vždycky velké téma. Baví mě výrazné odstíny, extravagantní kombinace, ale jde o to najít ten sweet spot, kdy je to zábavné, ale zároveň si v tom vybere i konzervativnější zákazník. Pak kontrasty v hmotě grafiky. Zkrátka kompoziční grafická cvičení.

Jak se podařilo udržet společný charakter kolekce, když jsou jednotlivé diáře tak rozdílné?

M: Tenhle rok je mimojiné pojítkem i technika tisku. Můžete si všimnout, že jsme pracovali s motivy provedenými pouze ražbou nebo slepotiskem. Pak je taky docela intuitivní výběr a paleta barev, která na konci ladí v jednom celku.

Jakou náladu, emoci nebo reakci byste si přály kolekcí vyvolat?

M: Přály bychom si, aby se naši zákazníci v diářích poznali, aby s nimi téma rezonovalo a aby měli pocit, že diáře někdo vyrobil přímo pro ně. 

Co jste se během procesu naučily nového?

M: Objevila jsem několik sexy barevných kombinací, které se sice všechny nevešly do kolekce, ale schovám si je na příště. 

Zvolily jste letos nějaké specifické materiály, technologii nebo postup? 

M: Jsem velký fanoušek papírů Gmund. Na růžové Elemento jsme letos použili papír s názvem Pastel Heart Attack. Prostě už jenom ten název… miluju. Ten papír je fakt výjimečnej – jak barvou, tak strukturou i cenou. Společně s třpytkovým leskem působí tak lehce a barva tak trochu vystupuje z davu. Další specialitou byla neonová fólie na Vega S, kterou jsme použili úplně poprvé. 

Který z letošních diářů byl z hlediska vývoje nejzáludnější? Co konkrétně bylo výzvou a jaké možnosti řešení jste zvažovali?

L: Markéta vždycky testuje limity technologií, obálka bordeaux Elementa s čmrkanicí se připravovala na třikrát. V první variantě byla kresba velmi tenkou linkou ve velké hustotě a tam už jsme narazili na limit toho, co je možné vyrobit v dostatečné kvalitě. 

Najdeme v kolekci nějaký specifický detail, na který jste letos obzvlášť pyšné?

M: Když to vezmu zeširoka, jsem pyšná na to, jak se osvědčily úplně první skici a že se ve finále ukázaly stejně jako nejlepší. Jsem ráda, že jsem na Vegu S nakonec nedala svoje telefonní číslo, haha, i když jsem to chtěla udělat. Když ne sobě, tak alespoň někomu z papelote. Nicméně co se na tuhle obálku nakonec dostalo, je úplně první skica Vegy S, která má asi centimetr a půl na dva. Specificky jsem taky pyšná na barevnost Transparenta, ta se mi hodně líbí a inspirací mi byly cesty do práce kolem výlohy Prada v Pařížské. A taky mě baví, že „2027“ na obálce Vega M se dá přečíst jako NONT.

Kdyby měla kolekce 2027 jeden společný zlozvyk, jaký by to byl?

L: Dělat věci na poslední chvíli. (off the record)

M: To sedí!

Který z vašich osobních zlozvyků vám nejvíc komplikoval práci na letošní kolekci?

L: Haha. Dovolená.

M: Tady komplikace neměly místo! Největší komplikací byl nedostatek času. Jinak je to většinou doom scrolling.