Papír versus Nikola Rotbauerová #09

#Papír versus#

Kompletně změnit svou profesní dráhu chce hodně kuráže i odvahy. Obzvlášť pokud odkládáte červený diplom z architektury a odcházíte do kuchyně. Některé věci se ale nemění. I v roli kuchařky totiž Nikol Rotbauerová zůstává věrná papíru. Má svůj sešit na složitější recepty i sepisování preplistů. A ještě než stihne jeden zápisník popsat, už má v záloze další.

Nikola Rotbauerová
kreativní kuchařka

Nikola Rotbauerová je kreativní kuchařka a její jídla můžete ochutnat na degustačních večeřích, firemních akcích, svatbách, retreatech ale i kurzech vaření. Vystudovala architekturu a stavitelství na Českém vysokém učení technickém v Praze. Společně s rozjezdem kariéry se ale začala věnovat pilování svého kulinářského umu na pop-upech. A jelikož ji to už od dětství táhlo do kuchyně, rozhodla se – po úspěšném završení vysoké školy – věnovat se své vášni naplno. Vyzkoušela si hned dva profesionální gastro provozy: Esku a taky Bjukitchen bistro, kde se postupem času začala starat o chod celé kuchyně i sestavování menu. 

Baví ji vařit z lokálních surovin a ladit jídla s rytmem sezóny. Zároveň se zajímá se i o dopady stravování na naše fyzické a mentální zdraví. Aktuálně také spouští předprodej knihy Sacred Roots, na které se podílela společně s Terezou Hodanovou. Odpočívá na lekcích jógy, ráda vyšívá, cestuje a taky sbírá houby.

Používáte papír při práci? Má své místo i ve vašem osobním životě?

Ano, papír je pro mě stále nenahraditelný, a to i přes všechny chytré aplikace a technologické vychytávky. Stále používám klasický papírový diář, recepty i úkoly si zapisuji do notýsků, které mám neustále po ruce, a na dovolené s sebou vláčím těžké výtisky knih v batohu místo čtečky. Zkoušela jsem několikrát plně přejít na elektronické diáře a různé aplikace, ale bez papíru a tužky to zkrátka nejde. Fyzický kontakt, možnost škrtat, kreslit, lepit si poznámky, to je pro mě nenahraditelná součást tvoření i přemýšlení.

„Já mám velkou slabost pro papírnictví už od útlého dětství a vždy než stihnu nějaký notes popsat, už si kupuji další a nevydržím dopsat ten původní, takže u mě není výjimkou mít jich rozepsaných více najednou.“

Co vám na používání papíru nejvíce vyhovuje?

Když se nad tím zamyslím, nejvíc mi vyhovuje právě ten osobní kontakt – dotek papíru, tužky a pocit, že se moje myšlenka nebo úkol nějakým způsobem zhmotňuje, i když zatím jen na papíře. Baví mě i ten fyzický rituál kolem – třeba přeškrtnout hotový úkol v seznamu. Je to maličkost, ale pocit uspokojení, který u toho zažívám, se žádnému kliknutí na notebooku nevyrovná. A navíc pěkný diář nebo sešit je i skvělým doplňkem na stole.

Jaký typ poznámek a při jakých příležitostech si píšete na papír a jakým stylem si je vedete? 

Těch příležitostí je několik a jelikož jsem perfekcionista, mám vše rozdělené do několika kategorií. Používám papírový roční diář, do kterého si zapisuji úkoly a plány na dané dny v týdnu. Dále mám malý notýsek, do kterého si zapisuji různé aktuální myšlenky a dlouhodobější úkoly. Nesmí tu chybět ani můj deník, který používám téměř každodenně ihned po probuzení na ‘braindump’ nebo na reflektování složitějších situací, které nechci zapomenout. 

V neposlední řadě používám několik notesů na zapisování složitějších receptů a jeden velký skicák na ‘preplist’ do kuchyně, kde si vždy postupně vypíšu úkoly, které musím ten daný den v kuchyni splnit.

Jaká kritéria jsou pro vás při výběru zápisníku důležitá? 

Tak to vím naprosto přesně! Prvně koukám na jeho obálku a tvar, musí mi padnout do oka, být minimalistická, z kvalitního papíru a v mých oblíbených barvách - jednotný odstín a bez vzoru. Jak mě zápisník zaujme obálkou, další kritériem je rozvržení stránek, což v mých očích představuje, zda má prázdné stránky, kostičky, řádkování nebo jiné. Dříve jsem byla hodně pro kostičkované zápisníky, teď preferuji úzké nevýrazné řádkování naznačené nejlépe šedou tenkou linkou. Gramáž papíru je pro mě také zásadní, aby pero neprosvítalo skrz na skrz nebo papír nebyl průhledný a lehce zmačkatelný. Čím vyšší gramáž, tím lepší. Často koukám i na zpracování papíru, mám moc ráda mírně texturovaný a recyklovaný vzhled.

Kolik zápisníků za rok dokážete popsat?

Já mám velkou slabost pro papírnictví už od útlého dětství a vždy než stihnu nějaký notes popsat, už si kupuji další a nevydržím dopsat ten původní, takže u mě není výjimkou mít jich rozepsaných více najednou.

Čím ráda píšete?

Tenké fixky jsou má slabost. V Kodani jsem si před rokem nakoupila v jednom krásném papírnictví zásobu khaki a vínových tenkých fixek a doteď mi dělají radost a mám je každý den v kabelce nebo batohu. K nim vždy doplním černou fixu s 0,1 hrotem a ořezanou obyčejnou tužku A s gumou na konci.

„Kdybych měla možnost, ráda bych zůstala pouze u papírů pro organizaci mého času a úkolů, ale zároveň jdu ráda s dobou a učím se novému, takže jsem teď ve fázi, kdy se snažím žonglovat oba světy najednou.“

Jaké další nástroje a způsoby používáte k zaznamenávání svých nápadů a myšlenek? A můžeme je vidět?

Primárně používám roční papírový diář, notýsky a sešity rozdílných velikostí od těch nejmenších přes A6 do A4 formátů, různých tlouštěk a různých rozvržení stránek i gramáží. K tomu mám vždy po ruce několik tenkých fixek - černou i barevné, obyčejnou měkkou tužku a zvýrazňovače nejlépe v pastelových barvách. 

V kuchyni mi nesmí chybět obyčejný A4 skicák s čistými stránkami s kroužkovou vazbou, aby se listy daly lehce vytrhnout a v případě potřeby třeba někomu podat. Teď nově pracuji na jednom projektu, pro který často vyhledávám inspiraci v mých knihách a kuchařkách, takže mám postaráno o zásobu malých lepicích papírků na založení a post-itů pro jednoduché poznámky.

Jak vypadá váš pracovní stůl? Co všechno na něm najdeme?

Mám ráda pořádek, takže můj pracovní stůl bývá vždy prázdný kromě notebooku a iPadu. Nad psacím stolem mám svou kreativní nástěnku, kde mám oblíbené tužky, různé plakátky, pozvánky, menu z eventů a večeří, které jsem pořádala, a nesmí chybět fotka mě a mých rodičů, když jsem byla malinká pro dodání motivace, když nemám sílu pracovat nebo když je mi smutno.

Je pro vás důležitá kombinace papíru a digitálního světa? Jakým způsobem je kombinujete?

Kdybych měla možnost, ráda bych zůstala pouze u papírů pro organizaci mého času a úkolů, ale zároveň jdu ráda s dobou a učím se novému, takže jsem teď ve fázi, kdy se snažím žonglovat oba světy najednou. 

Občas se zkrátka člověk digitálnímu světu nevyhne, musí spolupracovat na projektech, posílat pozvánky do kalendáře klientům apod. Zároveň se poslední dobou snažím do svého pracovního života implementovat pomocné aplikace na organizaci akcí, a tak se teď velmi kamarádím s Notion. V kombinaci s mým papírovým ročním diářem a notýskem na zapisování rychlých myšlenek je to nabušené trio, které mi velmi pomáhá k přesnější a funkčnější organizaci.

Digitální vypravěčka Michelle Losekoot v našem diáři 365 kreativních dní uvádí, že hra vytváří prostor, ve kterém je bezpečné experimentovat, riskovat, učit se a objevovat nové možnosti. Prostor, ve kterém se můžou dělat chyby, ve kterém se dá rozdat znovu a dostat druhou nebo třetí šanci”. Shodly byste se v tomto případě s Michelle, nebo to vidíte jinak?

Určitě ano. Když nad tím tak přemýšlím, potřebovala bych vnést trošku hravosti do každého svého úkonu.

Hravost je pro mě… přístup a prostor pro to, co mám ráda bez jakýchkoliv nároků a požadavků.

Hravost se pozná… uvolněností, pohodou a upřímností.

Hračky x hry? Jednoznačně hry. Mám je spojené s přáteli a momenty, které mě hřejí u srdce. Občas si totiž s mými přáteli nějakou tu deskovku společně zahrajeme.

Je někdo ve vašem životě, kdo vás inspiruje svou hravostí?

Jako první mě hned napadli pejsci, které mám ve svém okolí, ať už u přátel nebo u mé rodiny. Člověk při procházkách s nimi často zapomene na všechny starosti a dokáže jen tak pobíhat, házet míčkem a být přítomný.

Kterou „dospěláckou“ povinnost byste nejraději proměnila ve hru?

Ideálně věšení nebo žehlení prádla a převlékání postele. Pro mě velmi neoblíbené úkony, u kterých by proměna ve hru mohla mít v mém životě značný přínos!

Po úspěšném studiu architektury jste se nakonec rozhodla upřednostnit vášeň pro vaření. Jak jste poznala, že je ten správný čas změnit směr, i když jste nejspíš čelila očekáváním okolí?

Celou dobu během studia architektury jsem v sobě cítila tichý hlas, který mi našeptával, že bych se měla vydat jiným směrem – směrem k jídlu. Jenže studium bylo náročné, plné projektů a deadlinů, a já jsem se vždycky uměla zakousnout a dotáhnout věci do konce. Takže moje disciplína ten hlas spolehlivě umlčovala několik let. Jakmile jsem ale měla diplom v ruce, něco se ve mně zlomilo a musela jsem obor změnit.

Kdybyste mohla až do konce života jíst jen tři jídla, jaká by to byla?

Určitě hovězí steak s pepřovou omáčkou a hranolkami, to je mé nejoblíbenější jídlo. Potom řízek s bramborovým salátem a svíčková omáčka s karlovarským knedlíkem a nášupem brusinek. A teď musíme jít rychle na další otázku, protože mi začala vyskakovat další jídla, bez kterých si život představit neumím a nechci, ale už pro ně není místo. 

„Chyby se mi učí přijímat těžce, pořád na tom pracuji, ale s každou další zkušeností to jde o trochu líp.“

Když chcete na někoho udělat dojem, co mu naservírujete?

Pošírovanou rybu s beurre blanc omáčkou. Jídlo, která má vždy nejvíce komplimentů - dokonce i od lidí, kteří ryby standardně nejedí! A čokoládovou pěnu jako sladkou tečku, v kombinaci s čerstvým letním ovocem nelze odolat.

Jaké jídlo nebo surovina nejlépe zachycuje vaše momentální životní období?

První mě napadá chilli – divoká a zajímavá jízda. 

Stejně jako navrhování domů i vymýšlení menu nebo nových receptů vyžaduje vysokou míru perfekcionismu. Jak se vyrovnáváte s chybami? 

Jsem typický perfekcionista a často na sebe kladu vysoké (až nesplnitelné) nároky. To je někdy užitečné, ale často vyčerpávající. Nově se proto učím víc si užívat samotný proces, neupínat se tolik na výsledek a dát prostor i nedokonalostem.

Chyby se mi učí přijímat těžce, pořád na tom pracuji, ale s každou další zkušeností to jde o trochu líp. 

Foto: Adam Mráček

Papír versus

Pěstovat zvídavost. Projevovat odvahu. Všímat si nepatrností. Hrát si. Dát prostor představivosti. Být flexibilní. A vytrvat.

V seriálu Papír versus vás chceme vrátit do kreativních kolejí. Žádné výhybky, zpoždění ani příliš komplikované trasy, jen vy a papír – na cestě za kreativitou. Během roku 2025 vám tak postupně představíme celkem 7 komponentů, které by neměly chybět ve vaší kreativní výbavě a ukážeme vám, jak se jim vydat naproti. Každou z vlastností vám představíme samostatně a připojíme tipy na to, jak ji rozvíjet. Inspirativní vlna bude následně pokračovat rozhovory s osobnostmi, které daným ingrediencím kralují a podělí se s vámi o to, jak konkrétně jim v tom pomáhá papír.