Jak používáte svůj Journal? 5 vašich tipů, které nás baví a inspirují

#Journaling#

Pořídit si Journal je jedna věc. Ale zjistit, na co všechno se dá využít, je věc druhá. Z plánovače se může stát místo pro odpočinek, z checklistu polička s přečtenými knihami a z obálky schovka na vzpomínky. A protože nejzajímavější způsoby využití vznikají až v rukou těch, kteří s Journalem tráví den co den, dali jsme dohromady pár vašich osobních tipů, jak si s jednotlivými sešity vyhrát a jak si systém přizpůsobit přesně podle sebe.

1.) Vybarvovací ventil 

Ve chvíli, kdy se cítíte přehlceni úkoly a plány, nastává čas využít stránky plánovače na papírové nicnedělání. A okýnka, která běžně slouží k organizaci dne či měsíce, tak obsadit do nové role. Inspirovat se můžete třeba u Barbory. Stačí vzít fixy a pár minut vybarvovat. Bez tlaku na výkon a bez potřeby vytvořit něco převratného. 

„Nejvíc jedu check list, protože odškrtávání je moje nejoblíbenější dávka dopaminu. Deník je plný random myšlenek, poznámek ke knížkám i zážitků, které nechci zapomenout. A plánovač mi měl původně sloužit jako kalendář, ale nakonec se z něj stal takový klidný koutek. Kdykoliv mám pocit, že je toho moc, otevřu ho a vybarvím si jednu kostičku. Je úplně jedno jak. Prostě vezmu svoje nejoblíbenější fixy z Muji a na pár minut si jen čmárám.“

2.) Sentimentální seznamy

I když nás odrážky typicky vybízejí k zapisování úkolů a maximalizaci produktivity, některé seznamy mohou mít daleko větší hodnotu. Využít je můžete třeba jako databázi shlédnutých filmů, skvělých jídel, které jste ochutnali, kaváren, kam chcete zavítat, nebo malých vítězství, na která nechcete zapomenout. Na místo dalšího seznamu toho, co ještě musíte stihnout, si tak můžete vytvořit malý archiv toho, co už jste zažili – stejně jako Ester.

„Deník mám na zapisování myšlenek, volný sešit na účtenky a vstupenky z cest, malůvky a obtiskávání textur a checklist na různé sentimentální seznamy spíš než to-do – na hlášky dětí, přečtené knihy, navštívená místa, překonané milníky dětí a tak dále.“

3.) Sbírka papírových artefaktů

S účtenkou z kavárny nebo lístkem na autobus se většinou loučíme už ve chvíli, kdy se nám ocitnou v ruce. Putují do koše a společně s nimi mizí i hmatatelná vzpomínka na hřejivé setkání nebo dobrodružný výlet. Není to škoda? Agáta má za to, že s papírovými poklady můžeme naložit i jinak. 

„Deníkovou část používám tím způsobem, že si vždycky z toho dne, o kterém budu psát, sbírám různé scraps (třeba kartičku z kavárny) a k těm si pak píšu poznámky. Na deníku je taky super, že si tam můžete zakroužkovat datum, kdy to bylo, a na dolní části stránky si zaškrtnout, jaké bylo počasí, jakou jste měli náladu, čas i jestli byl den, nebo noc.“ 

4.) ADHD partner in crime

ADHD a pevně daný systém nejsou zrovna nejlepší kamarádi. U Journalu ale funguje překvapivě dobře jedno jednoduché pravidlo: deník se přizpůsobuje vám, ne vy jemu. A tudíž si ho oblíbí i neurodivergentní mozek. Jednotlivé části můžete střídat podle nálady i aktuálních potřeb, aniž by vás přepadaly výčitky z toho, že se vám nedaří udržet v journalingu pravidelnost.

„Journal jsem si pořizovala primárně jako pomůcku s mým ADHD, protože splňuje hned několik kritérií. Obálka je průhledná, takže co vidím, to používám, můžu měnit covers, a tak to nikdy nemůže spadnout do stereotypu. Má víc částí, čímž odpadá permanentní stres, který jsem vždy zažívala s novým velkým journalem, že sešit celý nenaplním, nebo ho naplním špatně. Jednoduše si můžu koupit nový sešítek, když mi dojde místo. Všechno drží pohromadě = neztratím žádnou část ecosystemu.“

Alena používá Zápisník jako scrapbook, ve kterém si vytváří soukromou galerii vzpomínek a doplňuje je popisky. Checklist zastává roli „ADHD deníku“ a vejdou se do něj to do listy, aktuální nápady i strategie z terapie. Plánovač stručně a jasně shrne měsíční přehled. A Deník je tím nejlepším parťákem, kterému můžete svěřit ty nejupřímnější informace.

5.) Obal jako schovka na poklady

A co by byly sešity bez obálky? Promění se v nástěnku, moodboard i malou skrýš na všechno, co nechcete ztratit. Právě možnost průběžně ji měnit a vkládat do ní nejrůznější drobnosti dává Journalu osobnější rozměr. Fotky, kartičky, ústřižky, samolepky nebo cokoliv, co si chcete nechat na očích. Jednou minimalistická, podruhé přeplněná poklady. Přesně taková, jakou ji zrovna chcete mít.

„Já nejsem člověk, který by si každý večer psal dlouhé stránky, preferuju chaotický journaling podle nálady. Místo, kam si vypíšu spontánní myšlenku, odškrtnu si to-dos nebo přilepím něco na památku. Jednu náplň používám na to-dočka, jeden ve stylu kalendáře, kam si nahazuju svůj měsíční přehled a pak moje nejoblíbenější část, kam si zapisuju random myšlenky, zážitky, citáty, něco si tady lepím. A hrozně oceňuju formát obálky pro všechny možné drobnosti.“  

Zajímá vás, jaké poklady si do obálky Journalu schovává Olena? Mrkněte se na celé její video.