Poznámkové háčky: jednoduchý způsob, jak mít po ruce ty správné poznámky

#Efektivní poznámky#

V minulém článku jsme si ukázali, že pořádek v poznámkách začíná oddělením poznámek dočasných a trvanlivých. U dočasných poznámek složitou organizaci nepotřebujeme. Stačí si je psát prostě za sebe, jednu za druhou. Nejde nám totiž o to, něco v nich zpětně dohledávat. Jde o to je brzy projít, jednu po druhé, a roztřídit. Tohle nám ale neprojde u trvanlivých poznámek. Tam už nějakou chytrou organizaci potřebovat budeme, aby se z jejich domova nestal další šuplík nebo labyrint složek.

Při hledání řešení, které vám za chvíli představím, mě paradoxně nejvíc posunulo mateřství. Najednou jsem měla na všechno minimum času, a tak jsem potřebovala takovou organizaci poznámek, která mi bude fungovat i ve dnech, kdy mám na poznámky jen pět minut. Takovou, ve které mám ty správné poznámky po ruce hned a která je zároveň lehká na údržbu.

A právě tady přichází na řadu něco, čemu říkám poznámkové háčky.

Co je poznámkový háček?

Můžete si ho představit jako opravdový háček na zdi ve vašem domově pro trvanlivé poznámky.

Na tyto háčky pak rozvěšujete všechny poznámky, které si do svého systému přinesete.

Každý háček je vyhrazené místo pro jednu věc, kterou v životě řešíte déle než jeden den. Může to být problém, který se snažíte vyřešit. Otázka, kterou si pokládáte. Nebo projekt či dlouhodobý úkol, na kterém pracujete.

Jinými slovy: háček je něco, s čím se snažíte pohnout. A právě proto k tomu postupně sbíráte poznámky, podklady a nápady.

Příklady poznámkových háčků jsou třeba tyto:

• Jak vyřešit, že nám teče bazén?
• Jak můžu jíst zdravěji v práci?
• Jak mohu lépe řídit svůj pracovní tým?
• Co dát dětem k Vánocům?
• Jak si mám udělat pořádek v souborech na disku, abych něco našla?
• Jaký vybrat kočárek?
• Kam pojedeme v létě s dětmi na dovolenou?

Důležité je, že háček není jen téma.

Není to Zdraví. Není to Rodina. Není to Finance.

Je konkrétnější. Je navázaný na něco živého, co skutečně řešíte. Na něco, kam potřebujete průběžně přidávat nové poznatky a odkud je pak zase umět vytáhnout ve chvíli, kdy se tím zabýváte.

Jak háčky vypadají v praxi?

Záleží na tom, jaký pro své trvanlivé poznámky zvolíte domov.

V digitálním světě může být jeden háček jeden dokument, jedna složka nebo jedna poznámka či stránka v poznámkové aplikaci. V papírovém světě to může být sekce v sešitě, samostatný zápisník, desky nebo třeba obyčejná krabice.

Krabici jako fyzický poznámkový háček používá například tanečnice a choreografka Twyla Tharp. Kdykoliv začne nový projekt, vezme obyčejnou papírovou krabici na dokumenty a napíše na ni název projektu. Tím si vytvoří jedno konkrétní místo, kam patří všechno, co s projektem souvisí. Do krabice pak postupně přidává materiály, výstřižky, poznámky, inspiraci, fotky, knihy nebo záznamy ze zkoušek. Díky tomu vždycky ví, kam sáhnout, když se k projektu vrací. A už samotné pojmenování krabice je pro ni závazek: tímhle začínám (Tharp, 2009).

Ať už si pro háčky zvolíte jakoukoliv podobu, myšlenka zůstává stejná: ke každé důležité otázce, problému nebo projektu máte jedno konkrétní místo, kam průběžně přidáváte vše podstatné. 

Takže teď už víme, co poznámkové háčky jsou a jak mohou vypadat. 

Pojďme se ještě podívat na to, proč jsou v praxi tak užitečné a jaké výhody nám přinášejí.

Díky háčkům máte potřebné poznámky po ruce ve chvíli, kdy je potřebujete

Zkuste se na chvíli zamyslet nad tím, ve kterých situacích se do svých poznámek vracíte.

Hádám, že to nebude proto, že je úterý 16:40 a dostali jste náhlou chuť procházet složku Osobní > Zdraví > Inspirace. Spíš se do nich vracíte proto, že zrovna něco řešíte. Třeba co uvařit k večeři, jak připravit prezentaci do práce nebo jak se připravit na důležitou schůzku. A potřebujete k tomu související poznámky a podklady.

Jinými slovy: k poznámkám se přirozeně vracíme kvůli projektům, úkolům, problémům a otázkám, které právě řešíme.

A právě proto podle mě dává smysl organizovat je stejným způsobem. Tedy podle toho, jak se k nim bude naše budoucí já nejspíš vracet.

Když pak budete pracovat třeba na projektu do práce, budete mít všechny poznámky k němu na jednom místě. A nebudete muset přeskakovat mezi složkou pro poznámky ze schůzek, další pro výpisky z knih, seznamem četby a složkou s úkoly.

Místo hledání se tak můžete rovnou pustit do práce.

Háčky pomáhají omezit hromadění materiálů bez použití

Christian Tietze na populárním blogu pro poznámkáře popisuje jev, kterému říká Collector’s Fallacy, tedy sběratelský klam. Jde o situaci, kdy nám samotné sbírání článků, výstřižků, citátů a útržků dává pocit pokroku, i když jsme ty informace ještě nijak nevyužili (Tietze, 2014).

Je to podobné, jako když si koupíte chytrou knihu a už při odchodu z knihkupectví máte pocit, že jste zase o kus dál. Jenže koupě knihy sama o sobě vás ještě neposunula. Posune vás až to, co si z ní vezmete a jak to použijete.

Poznámkové háčky s tímhle pomáhají, protože vás při zakládání poznámky mezi trvanlivé nutí položit si jednoduchou otázku: K čemu mi to má pomoct?

A tím se buď vyjasní, proč si danou věc chcete uchovat, nebo naopak zjistíte, že pro ni vlastně žádný háček nemáte. A pak je úplně v pořádku ji neukládat.

Ne všechno si totiž zaslouží stát se trvanlivou poznámkou.

Přepínají mozek ze sbírání do řešení

Možná jste si všimli, že háčky ráda pojmenovávám jako otázky. Třeba „Jak můžu jíst zdravěji v práci?“ nebo „Jaký vybrat kočárek?“

Není to náhoda.

Název ve formě otázky pomáhá přepnout mozek z pasivního režimu sbírám informace do aktivního režimu hledám řešení.

Schválně si porovnejte, co vás víc nutí přemýšlet a jednat: poznámka s názvem „Inspirace pro rekonstrukci kuchyně“, nebo poznámka „Jak by měla vypadat moje nová kuchyň?“

Druhá varianta v sobě obsahuje napětí. Vede vás k tomu, abyste přemýšleli, porovnávali, rozhodovali se a postupně se posouvali dál.

Jak trefně píše Ryder Carroll, autor poznámkovací metody Bullet Journal, naše mysl dobře reaguje na otázky, protože je přirozeně nastavená na řešení problémů (Carroll, 2019).

Háčky ulevují naší hlavě

Vědecký výzkum už dávno ukázal, že nedokončené úkoly mají tendenci zůstávat v naší pozornosti a vracet se do mysli i ve chvíli, kdy se věnujeme něčemu jinému (Zeigarnik, 1927).

Poznámkové háčky s tím mohou výrazně pomoct. Tím, že otázku, problém nebo projekt jasně pojmenujeme a dáme mu vlastní místo, přestane to být něco neurčitě rozptýleného v hlavě. Vznikne konkrétní bod, kam se můžeme vrátit.

Aby to fungovalo ještě lépe, pomáhá k háčku přidat i jednoduchý plán: jasně si říct, kdy a kde se k němu vrátíme a jaký bude další krok. Výzkum ukazuje, že právě vytvoření konkrétního plánu může snížit mentální dopady nedokončených cílů a uvolnit kapacitu pro jinou činnost (Masicampo a Baumeister, 2011).

Jinými slovy: háček by neměl být jen odkladiště. Ale místem, které nám pomáhá něco posunout.

Závěr

Poznámkové háčky podle mě stojí na jedné jednoduché, ale důležité změně perspektivy.

Při ukládání poznámky se neptáme jen „kam to patří“, ale hlavně „k čemu mi to má pomoct?“.

A právě tahle změna dělá velký rozdíl. Najednou totiž neorganizujeme poznámky jen podle témat, podtémat nebo typů. Neřešíme jen, jestli je něco výpisek, poznámka ze schůzky, nápad nebo úkol. Začneme je organizovat podle toho, co v životě skutečně řešíme.

A kam nás průzkum poznámkového světa zavede příště? Nechte se překvapit.

Do té doby poznámkujte tak, aby to, co právě řešíte, mělo ve vašem systému své vlastní místo.

Autorkou textu je Eliška Šestáková.

Poznámková série Elišky Šestákové

Pilujte svůj zápiskový um. Seznamíme vás s nástroji a systémy, které vám usnadní ukládání myšlenek a zefektivní práci s informacemi z porad, chytrých knížek, podcastů i přednášek. Eliška Šestáková sdílí všechno, co se o poznámkách během let studia i vlastní praxe naučila, a vysvětluje, proč je budování vlastní vědomostní základny tím nejlepším, co pro sebe můžete ve světě jedniček a nul udělat. 

AHRENS, S., 2021. Jak si dělat chytré poznámky: Čtěte, pište a přemýšlejte s pomocí legendární metody zettelkasten. Jan Melvil Publishing. ISBN 9788075551474.

THARP, Twyla, 2009. The Creative Habit. B.m.: Simon & Schuster. ISBN 9781439106563.

TIETZE, Christian, 2014. The Collector’s Fallacy. Zettelkasten Method [online] [vid. 2026-03-16]. Dostupné z: https://zettelkasten.de/posts/collectors-fallacy/

CARROLL, Ryder, 2019. Metoda Bullet Journal: zhodnoťte včerejšek, uspořádejte si dnešek a naplánujte zítřek. Jan Melvil Publishing. ISBN 9788075550736.

ZEIGARNIK, B., 1927. Über das Behalten von erledigten und unerledigten Handlungen. Psychologische Forschung, 9.

MASICAMPO, E. J. a Roy F. BAUMEISTER, 2011. Consider it done! Plan making can eliminate the cognitive effects of unfulfilled goals. Journal of Personality and Social Psychology [online], 101(4), 667–683. ISSN 0022-3514. Dostupné z: doi:10.1037/a0024192