Kreativita a inspirace

#Kreativita a inspirace#

Co je krasopis a moderní kaligrafie

Kaligrafie je umění krasopisu i oslava krásy ručního psaní. Název této umělecké formy se skládá ze dvou slov pocházejících z antické řečtiny: kallos („krása“) a graphein („psát“), což napovídá, že jde o techniku s tisíciletou tradicí. A stejně jako řada dalších kreativních disciplín, které se pyšní tak dlouhou historií, se i kaligrafie neustále rozvíjí a nabývá mnoha různých forem a směrů.

Na Blízkém východě i ve Východní Asii je dodnes vnímána jako důležitá součást kulturního dědictví i významný typ umění. V evropském kontextu pak byla kaligrafie po staletí úzce propojena s náboženstvím i vzděláváním, kdy mniši v klášterech ručně přepisovali celé knihy, na jejichž stránkách se vyjímaly zdobné iniciály i pečlivě vyskládané řádky textu.¹

S nástupem technologií se ovšem písmo odosobnilo a my jsme ho začali většinu času pouze konzumovat, nikoliv tvořit. Avšak ani v časech, kdy písmenka běhají častěji po monitoru telefonů a počítačů, než po papíře, ale pozornost věnovaná vizuální podobě písma neztratila na oblibě a atraktivitě. Právě naopak. Kaligrafie – tiché meditativní rozjímání nad papírem – zažívá renesanci. Představuje totiž rychlý kreativní únik, při kterém procvičíte jemnou motoriku, posílíte svalovou paměť a možná nakonec vytvoříte umělecké dílo.

Studie Calligraphy and meditation for stress reduction: an experimental comparison srovnávající účinky meditace s praxí tradiční čínské kaligrafie ukázala, že už po půlhodinovém sezení se zkoumaným studentům snížila srdeční frekvence i svalové napětí, což svědčí o zklidnění organismu a poklesu míry stresu.² O přínosech kaligrafie pro mentální zdraví svědčí i výsledky výzkumu z roku 2025, který byl prováděn na vzorku 453 vysokoškolských studentů. Výzkumníci přišli na to, že kaligrafické aktivity podporují stav flow (neboli hlubokou koncentraci) a zároveň posilují pocit vnitřního klidu, čili fungují jako účinný prostředek podporující naše duševní zdraví.³

Chcete se seznámit se základy krasopisu? Směle do toho, doporučíme vám ideální nástroje a provedeme vás čtyřmi kroky, jak s krasopsaním písmen i číslic začít.

Nástroje pro krasopsaní

Ještě než si do košíku nasoukáte celou sadu japonských brush penů, je na místě připomenout, že kouzlo kaligrafie spočívá mimo jiné právě v tom, že na její praxi nepotřebujete téměř žádné speciální vybavení (což ale v žádném případě neznamená, že bychom vám chtěli upírat radost z nových nástrojů, protože častokrát nás právě ty nejvíce namotivují k vyzkoušení nových aktivit).

Na první tahy vám ale každopádně stačí tři základní věci: fix, papír a špetka trpělivosti.

Fixa Fudenosuke Tombow je pro kaligrafii jako stvořená a využívají ji milovníci krasopsaní po celém světě a jak její název napovídá: 筆の助 – jde o “fixu, která pomáhá”. Bravurně vám poslouží i barevné fixy Tombow s dvěma hroty, kdy jeden je částečně podobný štětci a druhý je naopak užší a přesnější. Na startu si ale v klidu vystačíte s běžným školním fixem. Pro klasiky a renesanční písaře, co si libují v tradicích, se nabízí sáhnout i po standardních štětcích a temperách či vodovkách nebo perech na krasopis.

Pokud jde o papír, vyplatí se sáhnout po co nejhladším, který vás nebude brzdit v plynulých tazích. A ten s vyšší gramáží má navíc tu výhodu, že nepropije žádnou z psacích potřeb, ani fixy, ani inkoust.

4 tipy, jak se naučit krasopis – brush lettering

1.) Chopte se fixy

Hlavní trik krasopisu spočívá v práci s tlakem ruky – při pohybu rukou nahoru je menší, při pohybu směrem dolů naopak pevnější a silnější. Právě odlišná razance jednotlivých tahů dá totiž vzniknout různě silným linkám i kouzlu, které s sebou krasopis nese.

Pokud táhnete fixu směrem nahoru (například při první lince u malého psacího písmena k), měla by se ruka po papíře pohybovat s lehkostí a jemně, díky čemuž následně vznikne tenká elegantní linka. Naopak při pohybu směrem dolů (například u druhé linky malého psacího i) , na fixu záměrně přitlačíte, čímž dosáhnete silnější a výraznější linky. Právě kontrast mezi různě silnými liniemi písmenek má na svědomí elegantní a jedinečný dojem.

2.) Osvojte si základní vlnovky

Naučit se přepínat mezi různými typy linek může být – minimálně na startu – trochu oříšek. Nicméně opakování umí divy a vězte, že jakmile se naučíte pár základních linek, ze kterých jsou složena v podstatě všechna písmenka abecedy, máte vyhráno. A nezapomeňte na to, že ideální je držet fixu v úhlu přibližně 45 stupňů k papíru, tedy lehce zešikma.

Cvičení si můžete usnadnit i náčrtem pomocných linek. Může vám to připadat jako malichernost a návrat do časů první třídy na základce, nicméně ze začátku to může celý proces učení velice usnadnit. Díky nim totiž udržíte svá písmenka v jedné linii – výšce, šířce i sklonu –, dopřejete každému z nich přesně tolik prostoru, kolik si zaslouží, a zafixujete si správné proporce jednotlivých tahů. 

Načrtněte si: 

• základní linku, na které „sedí“ všechna písmena
• středovou linku určující výšku nižších písmen jako například a nebo e. 
• horní linku, pro delší tahy například obloučky u písmen k nebo h
• a spodní linku pro tahy směrem pod základní linii například u písmen p nebo j 

A nebo si můžete celý proces zjednodušit a rovnou si vytisknout některou z kaligrafických šablon.

3.) Procvičte si celou abecedu i čísla

Od a až po z, od nuly až po devítku. Cílem je dostat tvar jednotlivých písmenek do svalové paměti a osvojit si odlišný tlak ruky při každém tahu. Začněte třeba tím, že každý den (nebo týden) věnujete patnáct minut nácviku jednoho písmenka. Sami brzy uvidíte, že ruka si začíná tahy pamatovat, tempo se zrychluje a jednotlivé tahy jsou daleko přirozenější než na začátku. Trénink zkrátka dělá mistra. A nezapomínejte na čísla, bez těch se totiž vaše krasopozvánky nebo narozeninová přání neobejdou.

4.) Vytvořte si svůj rukopis

Deset lidí, deset různých verzí stejného písmenka. Každý rukopis je unikát a na internetu najdete nekonečno kaligrafické inspirace – od minimalistických tahů až po ty orientální. Střídejte různé styly, učte se nové fonty a kombinujte barvy.

Jakmile se vám podaří osvojit si základní techniky, můžete krasopsaní proměnit v klidnou, odpočinkovou aktivitu, na kterou se budete moci těšit – ať už po náročném pracovním dni, bezcílném scrollování nebo sportovním zápřahu.

Na co se vám bude krasopsaní hodit?

Krasopis je velmi jednoduchý a praktický mikrokoníček, skrze který můžete trénovat nejen svou přesnost, ale i jemnou motoriku a soustředění. Nabízí prostor pro zpomalení a odpočinek od shonu vlastních myšlenek. A navíc nevyžaduje žádnou vysokou vstupní investici – stačit vám bude pero či fixa, papír a čas. Trénovat můžete pár minut denně u pracovního stolu, během volné chvíle v kavárně nebo třeba před spaním na místo sledování seriálu.

Kaligrafie nicméně není jen výtvarná hra, ale především cenná dovednost, která přijde vhod ve chvíli, kdy se potřebujete blýsknout svým rukopisem. Základy krasopsaní totiž bezpochyby oceníte při psaní pozvánek na narozeninovou oslavu nebo svatbu, při výrobě vánočních či svatebních přání i dopisů nebo pohledů z cest. Ručně psaný vzkaz má své speciální kouzlo, kterému se digitální tisk nikdy nevyrovná, nicméně pokud k tomu navíc přidáte špetku kaligrafického umu, měníte jednoduché sdělení v malý artefakt a vzpomínku na něco výjimečného.

Krasopísmem současně můžete obohatit i svoje deníkové záznamy a prolnout zapisování pocitů a zážitků špetkou umění. Slušet bude i vašemu gratitude journalu, sešitu na afirmace nebo třeba jmenovkám na vánoční dárky či sváteční tabuli.

Osvojte si nový skill a pusťte se do tréninku krasopísma. Ne kvůli tomu, že je to trendy, ale proto, že objevíte novou dimenzi vašeho rukopisu, sílu ručního psaní i rychlý a osvědčený způsob, jak zpomalit.

¹ RAY, Nash, Donald M. ANDERSON, Ruth BARBOUR, Julian T. BROWN, Eric Gardner TURNER, Ralph H. PINDER-WILSON a Robert WILLIAMS. "calligraphy." In: Encyclopædia Britannica [online]. 2025 [cit. 2025-06-11]. Dostupné z: https://www.britannica.com/art/calligraphy/The-black-letter-or-Gothic-style-9th-to-15th-century

² KAO, Henry SR, Lin ZHU, An An CHAO, Hao Yi CHEN, Ivy CY LIU a Manlin ZHANG. Calligraphy and meditation for stress reduction: an experimental comparison. Psychology research and behavior management [online]. 2014, 7, 47–52 [cit. 2025-06-11]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3928403/#:~:text=Conclusion

³  WANG, Jianing a Kaizhi TANG. Frontiers in Psychology 01 frontiersin.org Understanding the association of calligraphy activities with flow experience, peace of mind, and self-focused attention among university students. Frontiers in Psychology [online]. 2025, 16 [cit. 2025-06-11]. Dostupné z: pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12137259/pdf/fpsyg-16-1525503.pdf

#Kreativita a inspirace#

Pero v ruce a před sebou prázdný papír. Journaling není jen o tichém rozjímání. Jde o efektivní rituál, skrze který si můžeme uspořádat myšlenky, opečovat šrámy na duši, i zmírnit stres. Psycholožka Klára Lampová z iniciativy Nevypusť duši v rozhovoru vysvětluje, proč má psaní rukou své místo i v digitální světě. I to, jak využít různé typy deníkových záznamů ve prospěch našeho duševního zdraví.

„Klasické psaní na papír může mít výhodu v tom, že trvá déle, což může zvlášť lidem, kteří chtějí zpomalit, vyhovovat. Některé studie také vyzdvihují zapojení jemné motoriky, která podporuje hlubší kódování vzpomínek,“ říká psycholožka Klára Lampová z organizace Nevypusť duši, která se věnuje osvětě v péči o duševní zdraví a tematizuje způsoby, jak se o něj co nejlépe starat.

V rozhovoru pojmenovává, co o přínosech psaní pro naše psychické zdraví říkají vědecké studie. Jak s našimi pocity a prožitky na papíře naložit i proč to s journalingem nevzdávat ve chvíli, kdy máme pocit, že nám psaní příliš nejde.

„V Nevypusť duši vnímáme journaling primárně jako možnost pracovat s textem všímavě a pomaleji.“

Vnímá naše mysl rozdíl mezi psaním rukou na papír a psaním na klávesnici? Co na to říkají výzkumy – a co vaše terapeutická praxe?

Existují studie, které ukazují, že při psaní rukou na papír se v mozku propojuje širší síť senzoricko-motorických a paměťových oblastí, než když píšeme na klávesnici počítače. ^1 2 3 To může být užitečné například pro sebereflexi, zpracovávání emocí nebo učení se copingovým strategiím. Z trošku jiného kontextu pak výzkumy se studujícími ukazují, že psaní poznámek rukou vede k hlubšímu porozumění látky a psaní na počítači spíše k mechanickému přepisu. ^4 5 6 Neznamená to ale, že by psaní na počítači nemělo žádný efekt. Má také své místo a může být velmi užitečné.

Svým klientům*kám nabízím někdy možnost psát si deník toho, co jim přes den udělalo radost, nebo je vedu k zapisování si náročných situací, které spolu potom můžeme v terapii probrat. Vždy ale nechávám na nich, zda je jim příjemnější psaní rukou, do mobilu nebo na počítači. V Nevypusť duši vnímáme journaling primárně jako možnost pracovat s textem všímavě a pomaleji, než když píšeme na počítači nebo na telefonu, tedy tak, jak to obvykle děláme v práci nebo při řešení běžných denních záležitostí. Když píšeme rukou, musíme zpomalit, dávat si pozor, abychom nezničili tuhu pera, můžeme vnímat strukturu papíru – a zároveň na nás nevyskočí třicet okének a dvanáct upozornění na nový mail.

„Podle americké studie z roku 2019 se ale dá proces journalingu přirovnat k procesu, kterým procházíme při všímavé meditaci: nejprve zaznamenáme, co se nám děje, a to potom pojmenujeme, abychom to mohli zapsat.“

Co se odehrává v mozku ve chvíli, kdy si sedneme a začneme psát o tom, co prožíváme?

Empirických důkazů o tom, jak proces psaní souvisí s kognitivním zpracováváním v mozku, neexistuje příliš. Podle americké studie z roku 2019 se ale dá proces journalingu přirovnat k procesu, kterým procházíme při všímavé meditaci: nejprve zaznamenáme, co se nám děje, a to potom pojmenujeme, abychom to mohli zapsat. ⁷ Když „dáváme emoci jméno“, tlumí se nám činnost amygdaly a aktivují se regulační okruhy našeho organismu, což je dle dostupných studií klíčovým mechanismem, který sdílí meditace, vědomé dýchání i journaling. ⁸ To, že myšlenky zaznamenáváme, nás také staví do pozice vnějšího pozorovatele, který se může na zaznamenávanou situaci nebo emoční proces dívat s potřebným odstupem.

A jak na papíře pracovat s negativními myšlenkami způsobem, který nebude zahlcující?

Někomu může vyhovovat „vypsat se“ a nechat to na papíře. Pro někoho může naopak být v takovém případě vhodnější strukturovanější metoda práce. Pro někoho pak i klidně zahlcující způsob psaní, které následuje nějaký symbolický rituál, kdy se textu zbavuji – zmačkat nebo roztrhat popsaný papír, ten potom vyhodit… Je ale potřeba to vyzkoušet, neexistuje univerzální recept, který by fungoval na každého.

Journaling přitom není jen krizový nástroj. Jaké dlouhodobé benefity může pravidelné psaní přinášet naší duševní pohodě – třeba i v obdobích, kdy nás netrápí nic závažného?

My bychom dokonce vůbec neřekli, že journaling je krizovým nástrojem. Určitě sám o sobě nenahradí péči, která je v krizi potřeba a řadili bychom ho spíše do ranku prevence, případně podpůrného nástroje při zvládání krize.

V těchto rolích může pomoci s rozvojem sebereflexe, pomáhá s porozuměním a uvědomováním si vlastních emocí, utříděním myšlenek, může zlepšit spánek a náladu (zvláště pokud je psaní zaměřené na vděčnost). Také může rozvíjet kreativitu. 

„Klasické psaní na papír může mít výhodu v tom, že trvá déle, což může zvlášť lidem, kteří chtějí zpomalit, vyhovovat. Některé studie také vyzdvihují zapojení jemné motoriky, která podporuje hlubší kódování vzpomínek.“

U jakého stylu zápisků se mysl zvládne nejlépe uvolnit?

Obecně by se dalo říct že u takového, který je pro mě nejvíce svobodný a nemá příliš pravidel. To pak umožní větší uvolnění a zklidnění. Naopak strukturovanější formy psaní (zaměřené na konkrétní téma nebo postupování podle předem připravené kostry) vede spíše k rychlejšímu kognitivnímu zpracování. ⁹ Vždy ale platí, že vše je individuální, je fajn si vyzkoušet víc variant a věnovat se té, která mi vyhovuje. 

Bára Pšenicová (ředitelka Nevypusť duši) dodává: Jedna moje klientka využívá styl volného psaní. Nosí si s sebou sešit, a když má čas, respektive si ho vědomě udělá, tak si píše, co jí napadne. Potom se k tomu vrací, zjišťuje, jaké zápisky se jí opakují, přemýšlí nad tím, proč a to jí často pomůže se ve svém uvažování posunout. Z toho má pak radost, se kterou chodí za mnou do terapeutovny. 

Může být zapisování nástrojem, který přispěje k hlubšímu sebepoznání? Dá se jeho prostřednictvím naučit vědomější orientaci ve vlastních myšlenkách?

Určitě může a naznačují to i výzkumná zjištění. Podporuje to sebereflexi a pojmenování a vnímání svých emocí. 

Jak pracovat s tím, co na papíře vyvstane? Má smysl se k zápiskům vracet, nebo je naopak nechat být?

Možné jsou určitě obě varianty, záleží na tom, s jakým cílem se do psaní pouštíte. Pokud chcete někam „odložit“ přespříliš (často nepříjemných) myšlenek, abyste na ně tolik nemysleli, není třeba se k nim vracet. Mohou zůstat zavřené v sešitě. U zvláště traumatizujících či bolestivých témat je velmi účinné i skutečné zničení papíru (zmačkat a vyhodit, spálit). Na druhou stranu pokud si chcete třeba srovnat nějaký zážitek, prožitek nebo co se ve vás uvnitř odehrává, může být fajn se k tomu vrátit. Existují pak způsoby psaní, které jsou například přímo zaměřené na „to hezké“, co se nám stalo nebo si toho vážíme – deníky vděčnosti. K takovým věcem může být naopak velmi příjemné a podporující se vracet. 

„Pokud se však necítíte hned na dlouhé texty, můžete zkusit trochu jinou variantu – zmiňovaný deník vděčnosti. Cílem je si každý den večer napsat 3 věci, které vás potěšily, ale pozor neměly by se opakovat.“

V digitální době se psaní rukou může zdát jako zpátečnický rituál. Přesto na něj mnoho lidí nedá dopustit. Je v něm něco, co digitální poznámky prostě nedokážou nahradit?

Klasické psaní na papír může mít výhodu v tom, že trvá déle, což může zvlášť lidem, kteří chtějí zpomalit, vyhovovat. Některé studie také vyzdvihují zapojení jemné motoriky, která podporuje hlubší kódování vzpomínek.^10 11 Pokud by se člověk věnoval pravidelnému psaní například večer, další výhodou může být, že papír narozdíl od obrazovek nevyzařuje modré světlo, které má vliv na náš spánkový cyklus. Může to tedy být vhodnou variantou činnosti, kdy si od obrazovky odpočinu, pokud ji třeba používám celý den v práci. Na druhou stranu digitální forma může vyhovovat těm, co chtějí rychlejší způsob psaní, ale i snazší vyhledávání v textu, pokud by se chtěli k něčemu vrátit. Nejdůležitější je si vybrat tu variantu, která mi více vyhovuje. Obě varianty mají benefity na duševní zdraví.

Co byste poradila někomu, kdo má pocit, že „psát neumí“ – a přesto by to rád zkusil?

Není to o výkonu ani o uměleckém vyznění, i když samozřejmě výsledný text takový může být. Dá se začít třeba stručnějším shrnutím si toho, co se mi za den stalo a jaké to pro mě bylo. Existuje také technika volného psaní, která může pomoci překonat blok a obavy se psaním spojené. Smyslem je psát úplně cokoliv, co vás napadne, nezastavovat se a neohlížet se za stylistickými nedokonalostmi. Nechat myšlenky volně plynout, a pokud nevíte, co dál, napsat klidně do textu: „Teď mě nic nenapadá.“, ale pokračovat. Pokud se však necítíte hned na dlouhé texty, můžete zkusit trochu jinou variantu – zmiňovaný deník vděčnosti. Cílem je si každý den večer napsat 3 věci, které vás potěšily, ale pozor neměly by se opakovat. Nevyžaduje to tolik psaní, ale může to být prvním krokem k vytvoření třeba večerního rituálu, ze kterého se pak snáz přejde k delšímu psaní. 

Existují konkrétní techniky nebo cvičení, které mají prokazatelné účinky na duševní zdraví?

Například zmiňovaný deník vděčnosti. Dle odborníků*ic rozvíjení vděčnosti podporuje spokojenost v životě, trénuje pozornost, podporuje odolnost a pomáhá se přiblížit životním cílům.^12 13 Psaní deníku vděčnosti a zaměření se na „pěkné věci“ před spaním pak může zlepšit spánek a snížit stres.¹⁴ Dále uvedená technika volného psaní, která je spojována s rozvojem kreativity, sebereflexe a podporou well-beingu. 

Používá se také v rámci léčby některých duševních obtíží jako jsou třeba úzkosti a deprese anebo v rámci vyrovnávání se s traumatickou událostí, kdy se dotyčný*á pravidelném časovém úseku několik dní zaměřuje na psaní myšlenek, emocí, prožitků a poznatků, které aktuálně má. Může pomoci k uvolnění, ale i k hlubšímu porozumění a sebereflexi. 

Metaanalýza několika studií zaměřených na journaling v rámci léčby duševních onemocnění ukázala, že u úzkosti a PTSD může být psaní deníku použité jako vhodná podpora léčby.¹⁵ Důležité je ale zmínit, že v léčbě duševních onemocnění nestojí psaní jako samostatný nástroj, který by „vše vyřešil“, ale používá se jako podpora. Pokud mi dlouhodobě není dobře, určitě bych měl*a vyhledat odbornou pomoc.

Kam dál?

Jak začít s psaním deníku a jaké metody vyzkoušet, shrnujeme zde. Inspiraci pro váš gratitude journal, můžete načerpat tady. Návod na vytvoření myšlenkové mapy, která vám pomůže utřídit myšlenky, najdete v tomto článku. A s papírovou terapií vám pomůže bilanční deník z dílny týmu Posviť si.

A pokud se chcete dozvědět více informací o tom, jaké techniky a nástroje vám pomohou s péčí o duši, vaši zvídavost zaručeně ukonejší obsah od těch nejpovolanějších – experti z Nevypusť duši. Na jejich stránkách současně najdete i kontakty pro případy, kdy je potřeba vyhledat odbornou pomoc.

¹ UMEJIMA, Keita, Takuya IBARAKI, Takahiro YAMAZAKI a Kuniyoshi L. SAKAI. Paper Notebooks vs. Mobile Devices: Brain Activation Differences During Memory Retrieval. Frontiers in Behavioral Neuroscience [online]. 2021, 15, 1-11 [cit. 2025-06-09]. Dostupné z: doi:10.3389/fnbeh.2021.634158

² JAMES, Karin N. The Importance of Handwriting Experience on the Development of the Literate Brain. Current Directions in Psychological Science [online]. 2017, 26(6), 502-508 [cit. 2025-06-09]. Dostupné z: doi:10.1177/0963721417709821

³ LONGCAMP, Marieke, Céline BOUCARD, Jean-Claude GILHODES, Jean-Luc ANTON, Muriel ROTH, Bruno NAZARIAN a Jean-Luc VELAY. Learning through hand- or typewriting influences visual recognition of new graphic shapes: behavioral and functional imaging evidence. Journal of Cognitive Neuroscience [online]. 2008, 20(5), 802-815 [cit. 2025-06-09]. Dostupné z: doi:10.1162/jocn.2008.20504

⁴ MUELLER, Pam A. a Daniel M. OPPENHEIMER. The Pen Is Mightier Than the Keyboard: Advantages of Longhand Over Laptop Note Taking. Psychological Science [online]. 2015, 25(6), 1159-1168 [cit. 2025-06-09]. Dostupné z: doi:10.1177/0956797614524581

⁵ FLANIGAN, Abraham E., Jordan WHEELER, Tiphaine COLLIOT, Junrong LU a Kenneth A. KIEWRA. Typed Versus Handwritten Lecture Notes and College Student Achievement: A Meta-Analysis. Educational Psychology Review [online]. 2024, 36(78) [cit. 2025-06-09]. Dostupné z: doi:10.1007/s10648-024-09914

⁶ MOREHEAD, Kayla, John DUNLOSKY a Katherine A. RAWSON. How Much Mightier Is the Pen than the Keyboard for Note-Taking? A Replication and Extension of Mueller and Oppenheimer. Educational Psychology Review [online]. 2019, 31, 753–780 [cit. 2025-06-09]. Dostupné z: doi:10.1007/s10648-019-09468-2

⁷ DIMENICHI, Brynne C., Ahmet O. CECELI, Jamil P. BHANJI a Elizabeth TRICOMI. Effects of Expressive Writing on Neural Processing During Learning. Frontiers in Human Neuroscience [online]. 2019, 13 [cit. 2025-06-09]. Dostupné z: doi:10.3389/fnhum.2019.00389

⁸ BURKLUND, Lisa J., J. David CRESWELL, Michael R. IRWIN a Matthew D. LIEBERMAN. The common and distinct neural bases of affect labeling and reappraisal in healthy adults [online]. 2014, 5(221) [cit. 2025-06-09]. Dostupné z: doi:10.3389/fpsyg.2014.00221

⁹ BENCE, Sarah. 17 Surprising Benefits of Journaling. DOTDASH MEDIA. Very Well Health [online]. 2025 [cit. 2025-06-09]. Dostupné z: https://www.verywellhealth.com

¹⁰ MUELLER, Pam A. a Daniel M. OPPENHEIMER. The Pen Is Mightier Than the Keyboard: Advantages of Longhand Over Laptop Note Taking. Psychological Science [online]. 2015, 25(6), 1159-1168 [cit. 2025-06-09]. Dostupné z: doi:10.1177/0956797614524581

¹¹ VAN DER WEEL, F. R. (Ruud) a Audrey L. H. VAN DER MEER. Handwriting but not typewriting leads to widespread brain connectivity: a high-density EEG study with implications for the classroom. Frontiers in Psychology [online]. 2023, 14 [cit. 2025-06-09]. Dostupné z: doi:10.3389/fpsyg.2023.1219945

¹² NELSON, Catherine. Appreciating gratitude: Can gratitude be used as a psychological intervention to improve individual well-being? Counselling Psychology Review [online]. 2009, 24(3-4), 38–50 [cit. 2025-06-09]. Dostupné z: https://explore.bps.org.uk/content/bpscpr/24/3-4/38

¹³ THOKOZANI MAHLANZE, Hazel a Maureen NOKUTHULA SIBIYA. Perceptions of student nurses on the writing of reflective journals as a means for personal, professional and clinical learning development. Health SA Gesondheid [online]. 2017, 22, 79-86 [cit. 2025-06-09]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S102598481630014X

¹⁴ The Power of Journaling: What Science Says About the Benefits for Mental Health and Well-Being. Child Mind Institute [online]. 2025 [cit. 2025-06-09]. Dostupné z: https://childmind.org/blog/the-power-of-journaling/

¹⁵ SOHAL, Monika, Pavnee SINGH, Bhupinder SINGH DHILLON a Harbir SINGH GILL. Efficacy of journaling in the management of mental illness: a systematic review and meta-analysis. Family medicine and community health [online]. 2022, 10(1) [cit. 2025-06-09]. Dostupné z: doi:10.1136/fmch-2021-001154

#Kreativita a inspirace#

S tvůrčím blokem se čas od času potká každý kreativec. Myšlenky přešlapují na místě, nápady nepřicházejí a motivace kolísá. Dobrou zprávou ale je, že existují techniky, které vám pomohou vrátit kreativitu zpátky na značky. Pokud zrovna potřebujete nastartovat pracovní flow, nebo jen hledáte zkratku z nudy a dlouhé chvíle, založte si kreativní deník a vyzkoušejte některou z našich pěti osvědčených rozcviček.

Kreativní deník

Kreativita je dovednost, kterou je čas od času potřeba potrénovat. A příjemným ekvivalentem tělocvičny pro vás mohou být právě stránky kreativního deníku. Protože jak lépe nacvičovat bez tlaku na výkon než na prázdných stránkách, kde je povoleno cokoliv – kreslit plenéry, čmárat nesmysly, stříhat, lepit ústřižky, psát básničky, škrtat nebo obtiskávat. Kreativní deník zkrátka představuje hřiště pro všechny vaše nápady. Tak si nezapomeňte čas od času zahrát.

5 metod, jak nastartovat kreativitu:

1.) 30 kroužků

V 70. letech provedl Bob McKim, profesor strojního inženýrství na Stanfordské univerzitě, velmi jednoduché, ale překvapivě zajímavé cvičení. Požádal své studenty, aby nakreslili spolužáka sedícího vedle nich. Na čemž by ještě nebylo nic tak pozoruhodného, kdyby na to ovšem nedostali pouhých 30 sekund. Omezený časový limit je nicméně donutil jednat intuitivně a zároveň je zbavil jakéhokoliv prostoru pro sebekritiku, která nás často odvádí pryč od tvůrčího procesu.

Na základě tohoto pozorování tak McKim přišel s dalším kreativním warm upem. Jeho princip spočívá v tom, že si připravíte papír s 30 prázdnými kroužky (můžete si je sami předkreslit nebo si vytisknout šablonu) a oblíbené pero nebo tužku. Na stopkách si následně nastavíte odpočet 3 minut a jakmile spustíte odpočet, pokoušíte se co nejvíce kroužků proměnit v konkrétní objekty – pneumatiku, obličej nebo třeba fotbalový míč. 

Můžete variovat jeden typ předmětu do různých podob, nebo se pokusit o co největší rozmanitost. Jedna konstanta ale zůstává: omezený čas strhne lavinu svižného a impulzivního tvoření, v němž se nehraje na dokonalost, takže aspirace na perfektní kresby rovnou hoďte za hlavu. Na místo toho se zkuste uvolnit, přepnout do kreativního režimu a přivítat tvůrčí flow.

2.) 365 slov

Rádi byste kreativitu trénovali s pravidelnou frekvencí? Nepotřebujete múzu, ale impuls. A kreativní sešit z dílny ilustrátorky Táni Sekerkové vám ho nabídne každý den v roce. Ukrývá 365 prázdných políček a slov, která čekají na vaše ztvárnění. Můžete kreslit, malovat, čmárat, básnit nebo třeba lepit koláže. Kreativní flow se meze nekladou. A každé jedno slovo, ať už je zrovna jednoduché či poetické, představuje tvůrčí výzvu. Nakreslíte danou věc jedním tahem nebo budete hledat rýmy?

S deníkem si navíc kreativní rozcvičku snadno proměníte v příjemný rituál, na který vám stačí pár minut denně. Budete hledat asociace, trénovat nové formy vyjádření i uvolňovat prostor pro nevšední nápady. Každý pravidelný trénink navíc v dlouhodobém horizontu přinese své ovoce – třeba novou perspektivu, s jakou nahlížíte na svět kolem vás.

3.) Kámen, pero a papír

Únikový východ z tvůrčího bloku se občas může skrývat za rohem. A proto se vyplatí vyměnit složité cesty a tlak na výkon za gesta, které nemají směr, ani účel.

Na toto cvičení si připravte čistý list papíru a menší kamínek (bude se vám s ním pracovat lépe, pokud bude kulatý nebo oválný). Vezměte do ruky pero, uvolněte se a nechte mysl na chvilku vydechnout. Kamínek při tom pomalu posunujete perem kupředu, dozadu nebo do stran – a pokud tápete, video vám napoví, jak na to. Nekreslíte nic konkrétního, jen zkoušíte, kam vás kámen pustí, zavede a jakým směrem se vydá. A možná nakonec přijdete na to, že jste během mentálního oddechu, vytvořili umělecký masterpiece.

4.) Pravá, nebo levá

Nejen v tvůrčím procesu máme často tendenci stavět na piedestal přesnost a efektivitu. Už jste ale někdy vyzkoušeli hodit perfekcionismus za hlavu a upřednostnit při psaní či kreslení ruku, kterou obvykle nevyužíváte jako tu dominantní? Ať jste pravák nebo levák, zkuste ruce při tvoření tentokrát prohodit. Nastavte si čas (stačit bude pět, deset nebo patnáct minut) a začněte zlehka. Nacvičte si zbrusu nový podpis. Vypište všechna písmenka abecedy. Popište v pár větách, jaký byl váš den. Nebo třeba zkuste načrtnout obálku vaší oblíbené knihy.

Vězte, že jakmile pero propůjčíte „opačné ruce“, odemknete si tím cestu k tvůrčímu restartu. Tempo se zpomalí, linky i obrysy naberou neobvyklý směr a potřeba kontroly se rázem sama vytratí. Výzkumy navíc ukázaly, že už po 10 dnech pravidelného tréninku nedominantní ruky se zlepšuje její rychlost, plynulost i přesnost.¹ Nezní to jako win, win?

5.) Poslední tah

Psaní, ani kreslení nemusí začínat na nepopsaném listu. Ba naopak! Malý střípek už hotového díla vám může posloužit jako odrazový můstek pro vaše vlastní nápady.

Vystřihněte si fragment obrázku z časopisu, ustřihněte kus staré pohlednice nebo si vytiskněte fotku, kterou rozstřihnete na více dílků – detail obličeje, část krajiny, roh místnosti nebo třeba jen pár barevných tahů. Ústřižek následně nalepte do deníku, chopte se oblíbené psací potřeby a dokreslete zbytek obrázku. Zůstanete nohama na zemi, nebo úplně změníte kontext a propojíte dvě na míle vzdálené reality? Pamatujte: není to soutěž v dokonalosti, ale trénink představivosti. Takže ji klidně nechte rozběhnout se všemi směry.

Pokračujte v tréninku

Už jste vyzkoušeli všechna naše cvičení a pátráte po dalších? Inspirujte se v knihách – třeba na stránkách Creative Confidence od Toma a Davida Kelleyových, zakladatelů agentury IDEO a pionýrů metody design thinking. Nebo titulem Creativity: A Short and Cheerful Guide z pera komika a spisovatele Johna Cleese. A načerpat tipy od královny kreativity, Michelle Losekoot, která na svém blogu shrnuje i 34 způsobů, jak se vymanit z tvůrčí krize.

¹ PHILIP, Benjamin A. a Scott H. FREY. Increased functional connectivity between cortical hand areas and praxis network associated with training-related improvements in non-dominant hand precision drawing. Neuropsychologia [online]. 2016, 1(87), 157-168 [cit. 2025-05-28]. Dostupné z: doi:10.1016/j.neuropsychologia.2016.05.016

#Kreativita a inspirace#

Slyšeli jste už výrazy jako je „emocionální wellness“ a „mentální fitness“? V zahraničí jsou tato slovní spojení aktuální buzzwords. U nás se často mluví o wellbeingu, ale co to vlastně znamená? Všechno to začíná a končí u mentálního zdraví. Během covidu si většina z nás více uvědomovala potřebu starat se o své duševno. Posvítili jsme si na pojmy jako je úzkost i disociace a začali je řešit. Díky tomu, že jsme zůstali doma a nikam jsme nemohli, vznikl čas a prostor pro dávno ověřenou terapeutickou techniku – psaní deníku. Pro někoho novinka, pro jiné dlouhodobá praktika. Deník je zpovědnice dostupná všem a je neustále po ruce. Víte, jak si takový deník vést?

Mnoho studií prokázalo, že psaní deníku snižuje depresi i úzkosti a částečně funguje jako kognitivně-behaviorální terapie. A čím to je? Ve zkratce – když se vypíšeme ze svých negativních zkušeností, pomůže nám to zamyslet se nad nimi analyticky a bez větších emocí. Psaní deníku je proces, který nám pomáhá vyrovnat se s těžkými situacemi a postupně je zpracovat.

Krása a svoboda psaní deníku spočívá v tom, že neexistuje žádná striktně daná forma, která se musí dodržovat. Není špatný a správný způsob. Metody, které v článku popisujeme jsou jen vodítky, kterými se můžete inspirovat, pokud s journalingem teprve začínáte. Ať už zvolíte jakoukoliv cestu, můžeme vám slíbit, že benefit v podobě zorientování se v emocích a myšlenkách se dostaví. A lepší nálada jako bonus.

Vyzkoušejte si metodu, u které si dovedete představit přínos. Psaní deníku musí být zábavná činnost, abyste měli chuť ji pravidelně opakovat. Vyberte si postup, který vás bude bavit a zápisník, který se stane vaší nejvěrnější zpovědnicí. 

1. Denní deník

Jestli míváte často pocit, že život je jedna zběsilá jízda a čas vám plyne nějak rychleji, tohle by mohla být ta správná metoda pro vás. Vstřebávejte svoje každodenní pocity na papíře. Začínáte v nové práci? Jdete na vysokou školu? Stali jste se rodičem? Velké životní změny s sebou nesou určité nejistoty a denní deník může být skvělý způsob, jak se po čase ohlédnout po čase zpět a zvědomit si, jak moc jste se posunuli a co jste překonali. Také si přirozeně zvýšíte povědomí o tom, co vás každý den dělá šťastnými a co naopak ne.
←
Elegantní zápisník Vegablok A5

2. Kreativní deník

Někdy slova nestačí. Tenhle deník je celý o kreativním projevu. I tohle je způsob, jak si zpracovat a zaznamenat prožitky. Můžete do něj kreslit, psát, lepit obrázky, skládat si v něm básně, zapisovat si nápady a vizuálně ztvárňovat emoce. Popište, co právě řešíte v komiksu nebo si vytvořte storyboardy. Experimentujte s různými styly skic a zjistěte, co vám pomáhá a co vás baví nejvíce.
→
Menší zápisník Vegablok M

3. Asociativní deník volného psaní

Zapisujte si myšlenky bezcílně. Přesně tak, jak vám proudí hlavou. Pište o tom, co vás právě napadá. Vyjadřujte emoce i myšlenky bez cenzury. Spousta autorů knih tuto metodu používá jako warm-up před tím, než se pustí do reálného psaní kapitol. Ze začátku může být těžké při psaní udržet tempo se svou hlavou, ale nebojte se dělat chyby a psát neúhledně. Tahle metoda je o svobodě a lehkosti plynutí. Možná budete překvapeni, k čemu všemu vás dovede. Občas na povrch vyplavou hlubší uvědomění, na která můžete pohlédnout z nové perspektivy.
←
Elegantní zápisník Vegablok A5

4. Deník vděčnosti

Pokud se každý den na chvilku zastavíte a uvědomíte si, za co jste v životě vděční, pomůže to vaší hlavě k pozitivnějšímu mindsetu. Psychologové z Kalifornské Univerzity dělali výzkum zaměřený na pocit štěstí v důsledku zapisované vděčnosti. Jedna skupina respondentů měla 10 týdnů psát, za co je v životě vděčná. Druhá skupina psala o věcech, které je podráždily nebo znepokojovaly, třetí skupina měla psát o událostech, které se přihodily, bez ohledu na pozitivní nebo negativní dopad. Po 10 týdnech se první skupina cítila se svým životem nejvíce spokojená a ovlivnilo to mimo jiné i přístup těchto respondentů ke zdravému životnímu stylu. Metoda vděčnosti se dá aplikovat na všechny životní oblasti.
→
Zápisníky 

5. Deník sebereflexe

V tomto deníku pojmenováváte všechny vaše úspěchy i selhání, radosti i deprivace. Zkoumáte, jak se z každé události můžete poučit. Sledujete, jak se posouváte a seberozvíjíte. Můžete se sami sebe ptát: Co mě dnes potěšilo/traumatizovalo? Co jsem se naučil/a? K tomuto účelu se skvěle hodí tečkované deníky, ve kterých můžete jednu stranu použít na otázky a odpovědi a druhou na plány, jak se ze situace poučíte.
←
Tečkované deníky a sešity 

Tip: Máte-li obavu, že nebudete mít o čem psát, můžete se pro začátek inspirovat pár náměty: 

→ Vyjmenujte 3 myšlenky, které vás dnes rozesmály.
→ Vyjmenujte 3 věci, které pro vás dnes byly výzvou.
→ Vyjmenujte 3 okamžiky, které vám zlepšily náladu.
→ Jmenujte 3 události, díky nimž jste se dnes cítili milováni.
→ Jmenujte 3 věci, které jste se dnes naučili.
→ Jmenujte 3 zážitky, díky nimž jste se dnes cítili statečně.

Klidně experimentujte a metody střídejte. Nebo si vymyslete svou vlastní fúzi. Důležitá je pravidelnost!

#Efektivní poznámky#

I když myšlenkové mapy nepředstavují na zápiskovém poli žádnou novinku, v době informačního přetížení si zaslouží svou renesanci. I proto, že nabízejí jednu z nejpřímějších cest k hlubokému myšlení, efektivní práci s informacemi i k rozvíjení kreativity.

Co je myšlenková mapa

Myšlenková mapa představuje efektivní nástroj, jak vizualizovat informace. Princip metody je velmi jednoduchý, ve své podstatě jde o interaktivní diagram, který zrcadlí způsob, jakým náš mozek řetězí myšlenky. Začínáte tím, že do středu papíru nebo třeba displeje tabletu zapíšete jádro tématu, klíčový pojem. Na něj pak následně napojujete další informace – každá větev má svůj nadpis a na něj navazují další body a klíčová slova. S vytvořením hierarchie vám pomáhá nejen struktura mapy, kterou adaptujete na potřeby konkrétního tématu, ale i barvy, ikonky, symboly nebo třeba různé typy odrážek.

Autorem a popularizátorem konceptu mind mappingu je britský psycholog Tony Buzan, který se v 60. letech, během studia na vysoké škole, zaměřil na to, jak náš mozek nakládá s informacemi. Zjistil, že tradiční lineární poznámky – odrážky, seznamy a dlouhé texty – neodpovídají přirozenému způsobu, jakým mysl zpracovává příchozí podněty. A taky to, že jim chybí dva hlavní faktory pro zapamatování informací: asociace a důraz. Proto vymyslel alternativní přístup reflektující fungování mozku, který je zvyklý propojovat klíčová slova i obrázky do komplexní sítě vztahů.

„Váš mozek nemyslí lineárně ani sekvenčně jako počítač. Myslí multilaterálně, mnoha směry, paprskovitě. Když tvoříme mapu, větve rostou dál od středu, a tvoří další úrovně větví, což vás stimuluje k přidávání dalších a dalších souvisejících nápadů – přesně tak, jak se to děje ve vašem mozku,“ vysvětluje Buzan ve své knize The Mind Map Book.¹

Jaké benefity vám myšlenková mapa přinese?

Hlavní přínosy metody spočívají v budování hlubších asociací, podpoře aktivnějšího učení a vytvořením uceleného schématu pro dané téma.

Studie publikovaná v časopise Medical Education ověřovala efektivitu učení za pomoci myšlenkových map na skupině 50 mediků. Výzkumníci je rozdělili do dvou skupin: jedna využívala pro zpracování informací mind maps, druhá si mohla zvolit libovolnou studijní metodu. Cílem bylo nastudovat text o 600 slovech, z něhož byli studenti posléze přezkoušeni. Výsledky studie ukázaly, že první skupina si díky mapám zapamatovala o 10 % více, než jejich spolužáci v druhé skupině. ²

Na co mind maps využít?

Buzan akcentuje, že metoda mind mappingu má nespočet možných využití: „Kdykoliv musíte použít svůj mozek, můžete zapojit myšlenkové mapy a posílit tak myšlení i kreativitu. Tvorba nápadů, zaznamenávání a zpracovávání informací a dohled nad projekty jsou jedny z nejčastějších příležitostí. Mapy můžete využít skutečně ke všemu, co vyžaduje duševní úsilí.“ ³

Tak na co je využijete vy?

• Studium: Představují efektivní metodu pro učení a memorování nových informací, ať už se připravujete na jazykovou zkoušku nebo test do školy. Rozlučte se s batohem plným popsaných sešitů – celistvý obrázek toho, co se potřebujete naučit, budete mít kdykoliv po ruce na jedné stránce.

• Plánování: Čeká vás náročný projekt? S mapou si usnadníte řazení priorit, organizaci úkolů, i dělení větších cílů do dílčích kroků. Vydáváte se na dobrodružnou cestu za zážitky? Nakreslete si itinerář, sepište seznam nezbytností i budget do mind mapy. Připravujete seminář nebo konferenci pro své kolegy? I tady bezpochyby oceníte přehled všech nejdůležitějších bodů na jednom místě (a jako bonus linky, které je vzájemně propojují).

• Kreativní brainstorming: I když hlavní benefit map v mnoha případech spočívá právě v tom, že mají přehlednou strukturu a hierarchii, vyplatí se je vyzkoušet i jako nástroj pro organické generování nápadů. Jeden podnět rozvíjí druhý a barvy, kresby i symboly se zase postarají o tvůrčí naladění.
• Vytvoření osnovy: Metodu můžete vyzkoušet i při přípravě podkladů pro články, vaši knižní prvotinu, ale i scénář podcastu nebo videa. Stejně tak půjde o skvělý nástroj při vymýšlení osnovy seminární práce, diplomky nebo prezentace.
  
  

Jak na tvorbu myšlenkové mapy

1. Zvolte vyhovující nástroj

Jako s každou poznámkovou metodou, i tady je potřeba nejprve vybrat, jaké platformě dáte přednost. Papír je osvědčenou klasikou, která nebude odvádět vaši pozornost jiným směrem, než je žádoucí. Dopřeje vám veškerý prostor světa, nepotřebuje nabíječku a vytváří menší kognitivní zátěž. Využít můžete třeba stránky skicáku, tečkované sešitu nebo úplně obyčejný list papíru.

Online nástroje pro tvorbu myšlenkové mapy jako Coggle nebo Miro vám zase umožní sdílet vytvořené koncepty se spolužáky či kolegy a společně je rozvíjet. V digitálu můžete témata propojovat i skrze tagy, připojovat k nim obrázky i hypertextové odkazy. 

2. Promyslete strukturu

Ještě než sáhnete po oblíbeném peru, promyslete, jaký půdorys bude vaše mapa mít. Víte, jaká podtémata na ní nesmí chybět? Vězte, že pár minut věnovaných struktuře mapy se vám vzápětí vrátí!

3. Používejte klíčová slova

Poznámkové litanie vyměňte za výstižná klíčová slova. Cílem mapy je shrnout to nejpodstatnější, propojit souvislosti a vytvořit „bigger picture“ daného tématu. Proto do ní nemá cenu přepisovat všechny poznámky, které vám leží v sešitě. K tomu, abyste odstartovali lavinu asociací, nepotřebujete dlouhé odstavce textu. Stačí jedno dobře zvolené klíčové slovo.

4. Udržujte hierarchii

Na struktuře záleží. Pomůže vám totiž s orientací i rozlišením hlavních a vedlejších, doplňujících poznámek. Pohrát si můžete nejen s uskupením pojmů, ale i typem odrážek, čar i fontem nadpisů. A díky přehledné hierarchii budete už na první pohled vědět, co je stěžejní a co nadstavbová informace.

5. Propojujte souvislosti

Žádná informace neexistuje ve vakuu a sami víte, že izolované body vám pravděpodobně nepomůžou odvyprávět příběh v celé jeho komplexitě. Jednou z důležitých rolí mind mapy je totiž i vytváření propojeného kontextu. Představte si, že si vytváříte myšlenkovou mapu na téma Propaganda během WW1. Mezi hlavní větve jste zařadili: cíle, nástroje, témata a obsah i důsledky. Rozepíšete klíčová slova a v průběhu mapování si začnete všímat souvislostí, které by možná jinak zanikly. Jak ovlivnila propaganda technologický posun médií jako nástrojů pro šíření ideí? A jak cíle propagandy promítali do jejích dopadů?

Nebo si vytváříte přehledy k jednotlivým titulům povinné maturitní četby. Jako hlavní podtémata zvolíte autora, obsah díla, historický kontext, jazyk, žánr a tak dále. Díky propojování souvislostí vám tak může dojít, že jazyk Karla Čapka reflektuje jeho novinářské zázemí. Nebo odhalíte způsob, jak dané dílo významně reaguje na konkrétní společenskou situaci své doby.

6. Zvýrazňujte, kreslete a podtrhávejte

Povolejte na pomoc barvy. Zvýrazňovače, fixy nebo gelovky a sami rázem uvidíte, že mozek je vnímá jako nejlepší kamarády. Každý barevný tón může zastupovat místo v žebříčku priorit nebo funkci informace. Mapu můžete obohatit i o kresby, které pomohou vaší paměti s uložením poznámek na správné místo. Nezapomínejte ale na to, že mapa představuje organický nástroj, který se adaptuje na vaše potřeby. Není cílem vytvořit kreslířský masterpiece.

7. Stručnost nad zlato

Jedno téma = jeden list papíru. Ve chvíli, kdy se poddáte nutkání shrnout všechno na jednu stránku, pečlivě budovaná struktura se rázem rozpadne pod tíhou informací. Vyhraďte každému podbodu dostatek prostoru a pokuste se nezahlcovat informacemi. Nad stručným shrnutím se vám bude soustředit lépe než nad stránkou, na níž nezbyl ani centimetr volného místa.

8. Počítejte s rezervou

Během vytváření mapy nebo při opakování učiva možná zjistíte, že na mapě postrádáte některé důležité informace, které by se vám mohly hodit. Proto se vyplatí nechat alespoň malou část mapy nepopsanou a později ji případně využít na doplnění chybějící pojmů.

¹ BUZAN, Tony a Barry BUZAN. Mind map book: unlock your creativity, boost your memory, change your life. Harlow, England: Pearson, 2010. ISBN 978-1-4066-4716-7.

_² FARRAND, Paul Andrew a Fearzana HUSSAIN. The efficacy of the ‚mind map‘ study technique. Medical Education [online]. 2002, 36(5) [cit. 2025-01-14]. Dostupné z: doi:10.1046/j.1365-2923.2002.01205.x

³ BUZAN, Tony a Barry BUZAN. Mind map book: unlock your creativity, boost your memory, change your life. Harlow, England: Pearson, 2010. ISBN 978-1-4066-4716-7.

 

#Kreativita a inspirace#

I malé rituály mají potenciál vnést do našich životů velké změny – a gratitude journaling může být jedním z nich. Studie potvrzují, že pravidelné zapisování vděčností proměňuje způsob, jakým mozek filtruje naši realitu. A navíc přispívá ke snižování stresu, optimističtějšímu naladění i kvalitnějšímu spánku. Chcete se naučit směrovat pozornost správným směrem? Přinášíme šest jednoduchých kroků, jak začít psát svůj deník vděčnosti.

Co je gratitude journaling

Gratitude journaling představuje jednoduchou, ale efektivní metodu, která spočívá v zapisování věcí, za které jsme vděční. Vědomé a pravidelné přesměrování pozornosti k malým i velkým radostem postupně učí náš mozek přemýšlet pozitivněji a současně nabízí novou perspektivu, jak se dívat na svět kolem nás. A podobně jako jakákoliv jiná dovednost i vděčnost se dá trénovat – a stačí vám k tomu tužka, papír a pár minut denně.

Jaké benefity vám gratitude journal přinese

Cenným přínosem deníku vděčnosti přitom není jen pozitivnější mindset. Dva profesoři psychologie z Kalifornské univerzity, Robert A. Emmons a Michael McCullough ve studii z roku 2003 zkoumali praxi gratitude journalingu na dvou stovkách vysokoškoláků. Ti byli rozděleni do tří skupin, přičemž každá z nich si měla po dobu 10 týdnů vést určitý typ poznámek: první se zaměřovala na zapisování vděčností, druhá na negativní události a překážky, a třetí – kontrolní skupina – referovala o neutrálních zážitcích. 

Během experimentu výzkumníci sledovali změny v náladách i fyzickém zdraví a ukázalo se, že studenti z první skupiny vykazovali nejen vyšší úroveň optimismu než ostatní, ale i menší hladinu stresu. Zároveň měli kvalitnější spánek a zaznamenali dokonce zlepšení svých sociálních vazeb – například častěji nabízeli pomoc blízkým ve svém okolí. _¹

6 kroků, jak začít psát deník vděčnosti

Přesvědčili jsme vás o tom, že by se gratitude journal mohl stát přínosnou součástí denní rutiny? Tak se pojďme přesunout do praxe a seznámit se s šesti tipy, které by vám měly během psaní pomoci.

1.) Vyberte si vyhovující zápisník

Možná už vám nějaký takový leží na dně šuplíku a čeká na svou příležitost. Nebo ten správný sešit či blok teprve potřebujete najít. V každém případě nezapomeňte brát v potaz nejen design, ale například i volbu lineatury – tak, aby vás nesvazovala, ale naopak zpříjemňovala proces psaní.

Zápisník každopádně zdaleka není jediným nástrojem, který vám se zapisováním vděčností může pomoci. Možná vám budou daleko více vyhovovat indexové kartičky, post ity nebo volné stránky vašeho diáře. A pokud je vám líp v digitálu a papír by vás v zapisování vděčností blokoval, vyzkoušejte některou z aplikací. Třeba Gratitude, kam můžete poznámky dokonce nadiktovat bez nutnosti psaní.

2.) Ritualizujte si pravidelný čas na psaní

Proměňte dokumentování radostí v rituál, který se stane pravidelnou součástí každého dne. Propojte journaling s pomalým ranním rozjezdem, nebo ho uchopte jako příjemnou tečku za uplynulým dnem a reflexi toho, co by jinak zapadlo.

Nicméně nezapomínejte na to, že i když dává pravidelnost journalingu hlubší smysl, v žádném případě by se neměla proměnit v další ze zdrojů stresu. Pokud se na psaní zrovna necítíte, vraťte se k deníku zítra.

A jak si najít na vděčnost čas a mentální prostor? Zkuste si nastavit časomíru na pět minut – kdykoliv během dne – a během nich nenechte pero odpočinout. Uvolněte mysl a nepátrejte jen po událostech hodných zaznamenání. Naopak si zkuste vzpomenout na ty malé, kterými jsou protkány všechny naše všední dny – náhodná setkání v parku, koláček po obědě, legrační tvar mraků nebo deset minut času na čtení před spaním. Čím častěji budete zapisovat, tím jednodušší to pro vás postupně bude.

3.) Pokládejte si podnětné otázky

Chtěli byste psát, ale nevíte, jakou otázkou nastartovat zápiskovou flow? Inspirujte se naším výčtem gratitude promptů. A pokud by vám nestačil náš seznam, podívejte se na dalších 101 otázek, které stojí za to zodpovědět.

Ty obzvlášť zajímavé a inspirativní si pak můžete rovnou přepsat na přední či zadní stránku deníku a kdykoliv se k nim vrátit.

10 otázek k dnešku:

• Na co se dnes těším? / Proč dnes ráno stálo za to vstát z postele?
• Jaké příležitosti si vážím?
• Jaké jsou tři největší highlighty dneška?
• Z jaké situace si odnáším nejzajímavější uvědomění nebo zážitek?
• Co je dnes lepší, než bylo včera? / V čem má dnešek navrch oproti včerejšku?
• Čím jsem sám/sama sebe potěšil/a?
• Jaké aktivity jsem si dneska užil/a?
• Které jídlo za dnešek vyhrává medaili?
• Jaké překážky se mi dnes podařilo překonat?
• Co nebo kdo mi dnes nejvíc pomohl/a/o?

10 otázek na kdykoliv:

• Vyhlížím víkend a nejvíc se těším na:
• Tento týden si udělám radost:
• Zasloužím si odměnu/pochvalu za:
• Jsem moc rád/a, že mám kolem sebe:
• Největší radost v práci aktuálně cítím z/když:
• Na zemi, ve které žiju, si nejvíc vážím:
• Jsem na sebe pyšný/pyšná za:
• Svůj volný čas nejraději naplňuju:
• Nejvíce odpočatě se cítím, když:
• Když se ohlédnu o rok nazpět, naplňuje mě štěstím, že:
  
  

4.) Buďte konkrétní

Zkuste opustit obecné fráze a na jejich místo dosadit konkrétní body. Čím více detailů zachytíte, tím silnější bude vzpomínka ve chvíli, kdy se k ní po čase vrátíte. Pokud se vám podaří pojmenovat zdánlivě nenápadné momenty naplněné štěstím, o to snadnější pak bude je zopakovat – znovu a znovu.

Takže i když jistojistě  „máte prima kamarády“, podělte se s deníkem spíš o to, že vám: Marie poslala skvělej meme. Eva naplánovala boží trasu na společný víkendový trek. A Marek nabídl pomocnou ruku s učením na zkoušku z politologie.

5.) Střídejte formáty

Zapisujte jednotlivá slova, nebo všechny vděčnosti sepište do nekonečné věty. Jeden den plný poetických metafor, druhý popsaný těmi nejjednoduššími výrazy – najděte způsob vyjádření, který je pro vás příjemný a funkční.

Navíc nemusíte zdaleka zůstávat jen u slov. Nebojte se otevřít i další tvůrčí kapitolu a stránky deníku naplnit malůvkami, kresbami nebo skicy. Přidat můžete i fotky, výstřižky, samolepky, otisky kočičích tlapek či názvy oblíbených playlistů – způsobů, jak zachytit vděčnost na papír, je nespočet.

6.) Reflektujte

Návrat k popsaným stránkám může být univerzálním lékem pro dny, kdy máte pocit, že ani nestojí za to vylézt z postele. Z deníku vděčnosti se totiž postupem času nestává jen sentimentální výlet do minulosti, ale především papírový důkaz o tom, že jste zvládli ustát náročná období i negativní myšlenky. A proto se vyplatí se na jeho stránky vracet na pravidelné bázi (nebo alespoň kdykoliv, kdy je vám ouvej).

Takže až budete příště zápasit se smutkem nebo stresem, nezapomeňte si otevřít svůj jedinečný archiv radostí.

 ¹ EMMONS, Robert A. a Michael E. MCCULLOUGH. Counting blessings versus burdens: An experimental investigation of gratitude and subjective well-being in daily life. Journal of Personality and Social Psychology [online]. 2003, 84(2), 377–389 [cit. 2025-04-02]. Dostupné z: doi:https://doi.org/10.1037/0022-3514.84.2.377

#Papír versus#

Odvaha existuje v celé řadě skupenství. Někdy voní po dobrodružství, jindy po adrenalinu, ale často se projevuje tiše a nenápadně – třeba momentem, kdy někomu pochválíte kabát nebo poprvé vkročíte do lezecké haly. Tolkien napsal, že odvahu najdeme i na nepravděpodobných místech. A my věříme, že ji můžeme objevovat napříč každým všedním dnem. Abychom k tomu inspirovali i vás, přinášíme tipy, jak zažívat více radosti z výstupu za vlastní hranice.

Papír: Odvaha může začínat na papíře. Začněte psát deník. Vaši první sbírku básniček, osnovu knihy nebo itinerář prvního solo tripu či pěší pouti.

Gastro: Ochutnejte jídlo, které byste na lístku obvykle ignorovali. Vydejte se povečeřet ve tmě na Neviditelnou večeři. Nebo se pokuste vzít na milost jídlo, které jste v dětství neměli rádi.

Zážitek: Na oslavu odvahy nemusíte rovnou skákat s padákem. Stačí, když složíte kompliment úplně cizímu člověku na ulici. Podniknete výpravu do kina, aniž byste si cokoliv zjišťovali o filmu, na který si nakonec koupíte lístek. Nebo když tentokrát zkusíte říct „ne“ bez omluv a vymýšlení argumentů proč – s tím jak na to, vám poradí třeba v Nevypusť duši.

Slovo: Termínem moxie označuje Cambridge dictionary kombinaci sebedůvěry a odhodlání. Přemýšleli jste někdy nad tím, jaká slova je pro vás odvážné vyslovit nahlas?

Divadlo: Představení, kdy se vám nad odvahou účinkujících zatají dech, můžete zažít třeba s Cirk La Putyka. A možná ještě nevšednější zkušenost představuje imerzivní divadlo, které vyzývá k vystoupení z pasivního diváckého komfortu – třeba v divadle Pomezí.

Gadget: Sepište si bucket list. Zasněte se a pátrejte po tom, co by vás naplnilo štěstím, i když vám k tomu možná ještě schází špetka odvahy. Chcete se naučit se italsky, založit komunitní zahradu nebo vystoupat na Triglav? Jakmile to bude na papíře, jste tomu o krok blíž. A cestovatelskými položkami bucket listu se můžete inspirovat třeba tady.

Osobnost: Skautský institut natočil cyklus rozhovorů s několika desítkami známých osobností – a jejich společným jmenovatelem je právě odvaha. Sérii Nebát se najdete na podcastových platformách a část rozhovorů zároveň získala i knižní podobu. Kým byste byli vy, kdybyste se dnes ráno probudili o něco odvážnější?

Výlet: Chcete si vzít odvahu za svou? Osahejte si ferraty. Přespěte pod širákem (klidně jen na zahradě u chaty) a kochejte se noční oblohou. Vydejte se na nejbližší nádraží a u okýnka si kupte stejný lístek jako cestující před vámi, ať už jede kamkoliv.

Otázka: Jaký nejodvážnější krok jste udělali v posledním roce? A jaký v průběhu celého života? Vraťte se k důkazům vaší odvahy a vytvořte si seznam, se kterým si je kdykoliv připomenete.

Pohyb: Zkuste lekci thajského boxu. Seznamte se s barre. Nebo posilujte tělo i mysl otužováním. Chtěli jste jako děti skate, ale nedostali ho? Nikdy nebyla lepší doba na to si ho pořídit než teď. Běháte? Co takhle se konečně přihlásit na půlmaraton? Zajímá vás šerm nebo lukostřelba? Zjistěte, kde máte šanci si je vyzkoušet. Pohyb může být první platformou, kde dát odvaze šanci přihlásit se o slovo.

Film: Dokumentární filmy často vznikají díky nekompromisní odvaze filmařů, kteří se nebojí nořit do náročných témat a pokládat bolavé otázky. Festivaly jako olomoucké AFO, Jeden svět nebo Ji.hlava tak pomáhají otevírat oči a inspirují k odvaze koukat na svět kolem angažovanýma očima.

Follow: Za profilem We love you stojí dva kamarádi, kteří skrze svá videa šíří fůru pozitivity a probouzí odvahu k tomu žít autenticky. Sbohem strachy, ahoj vnitřní sílo!

Papír versus

Pěstovat zvídavost. Projevovat odvahu. Všímat si nepatrností. Hrát si. Dát prostor představivosti. Být flexibilní. A vytrvat.

V seriálu Papír versus vás chceme vrátit do kreativních kolejí. Žádné výhybky, zpoždění ani příliš komplikované trasy, jen vy a papír – na cestě za kreativitou. Během roku 2025 vám tak postupně představíme celkem 7 komponentů, které by neměly chybět ve vaší kreativní výbavě a ukážeme vám, jak se jim vydat naproti. Každou z vlastností vám představíme samostatně a připojíme i tipy na to, jak ji rozvíjet. A inspirativní vlna bude následně pokračovat rozhovory s osobnostmi, které daným ingrediencím kralují a podělí se s vámi o to, jak konkrétně jim v tom pomáhá papír.

#Kreativita a inspirace#

Láska má nespočet podob a existuje i spousta cest, jak si ji připomínat. Jako inspiraci jsme pro vás připravili 7 způsobů, jak oslavit Valentýna tak, aby na konci dne zbylo víc než prázdná bonboniéra. A pokud vám svátek zamilovaných nic neříká a fandíte jiným příležitostem, schovejte si naše rande tipy na jindy – třeba na první máj, výročí nebo úplně obyčejný pondělní večer. A nebojte, mysleli jsme i na singles, protože láskyplné rande můžete zažít i sami se sebou.

1. Posviťte si na to, kam jste se posunuli

Každý rok se skládá z malých vítězství, nečekaných lekcí i emocí, co si zaslouží pořádně nasvítit. A na stránkách našeho bilančního deníku Posviť si najdete dostatek prostoru pro rekapitulaci i nacházení souvislostí. Čeká na vás celkem 60 otázek a taky zjištění, že bilancování nemusí být osamělým rituálem, ale naopak může představovat zajímavou cestu, jak se hlouběji poznat a společně se posunout kupředu.

Co bys chtěl/a v příštím roce zažít se svým (klidně i budoucím) partnerem či partnerkou? Jak si v rodině projevujete lásku? A co ze svého aktuálního nebo bývalého vztahu už nechceš přenášet dál?

Podobných otázek najdete v Posviť si spoustu. Stačí, když se nebudete ostýchat je zodpovědět! Odpovědi si pak v páru můžete vzájemně nasdílet. Nebo si deníky jen společně vyplnit a obsah si nechat pro sebe.

Pro singles: Otázky jsou v Posviť si naformulovány tak, aby vám posloužily, ať už jste čerstvě zamilovaní, nebo si aktuálně užíváte samotu. Takže se nemusíte bát, že byste o některou z nich přišli jen kvůli vztahovému statusu.

2. Napište (si) láskyplný dopis

A naplňte ho tím, za co jste na svého milého nebo svou milou pyšní, čím vám dělá radost a co na ní/něm máte nejradši. Můžete přidat oblíbené vzpomínky, best of z minulého roku a přání pro ten letošní. Nebo sepište 10, 20 či 50 důvodů, proč je pro vás váš životní parťák nepostradatelný!

A pokud budete chtít, můžete do hry přibrat ještě další – časový – rozměr. Takže zvědavost necháte čekat v koutě, dopis schováte do slušivé obálky a stanovíte si, za jakou dobu se k němu vrátíte. Může to být třeba celý rok, na jehož konci uvidíte, kam jste se posunuli. Nebo můžete jeho otevření načasovat jako náplast pro moment, kdy vám bude párově ouvej.

Pro singles: Pokud vám ve schránce letos nepřistane žádná valentýnka, napište si ji sami! Vyznejte si lásku, pojmenujte všechno, co máte sami na sobě rádi a poděkujte si za to, co se vám v uplynulém roce povedlo! A pokud preferujete digitál, dopis do budoucnosti vám po mailu doručí i Future me.

3. Nakreslete myšlenkovou mapu

Budete potřebovat jen velkoformátový list papíru, hlavu plnou přání i bažení po nových prožitcích a psací potřeby. 

Diskutujte o tom, co chcete v následujícím roce, dvou nebo klidně celé dekádě společně zažít: Jaké země navštívíte? Jaká dobrodružství stihnete? Jaká jídla si uvaříte? Do jakých projektů se pustíte? A kam chcete vyrůst jako pár? 

Pro singles: Ke snění a sepisování svých cílů a přání parťáka nepotřebujete – a může to být i výhoda! Celý board totiž budete mít jen a jen pro sebe a zaplníte ho čímkoliv, co se vám zrovna zamane.

4. Zavzpomínejte si na stránkách fotoalba

Vyvolejte nebo vytiskněte fotky, připravte si všechny kreativní nástroje, které doma máte, a pusťte se do papírového vzpomínání na stránkách fotoalba. Můžete společně vytvořit vzpomínku na srpnovou dovolenou, velkolepý svatební den nebo podniknout vizuální expedici do celého minulého roku a vydat se na pořádně dlouhou procházku krajinou nostalgie!

Pro singles: Stejně jako bucket list, i fotoalbum můžete naplnit vzpomínkami, které jsou jenom vaše a vrátit se tak k radostným momentům – ať už na chatu s kamarády, ségřinu promoci nebo dopřejete nový papírový kabát vzpomínkám z dětství.

5. Pošlete komplimentku

Papír často unese víc emocí, než bychom dokázali říct nahlas. A láskyplná vyznání se mu tudíž svěřují o něco snáz, než když je máte vyslovit. Na papírové sdílení pocitů je jako dělaná naše komplimentka, která si mileráda vyslechne, co máte na srdci a diskrétně zprávu předá adresátovi. 

Můžete napsat partnerovi pět malých věcí, které na něm máte nejradši. Připomenout kamarádce, jak moc je pro vás důležitá. Poděkovat oblíbenému baristovi za to, že vás každé ráno zachraňuje ovocným filtrem. A nebo nechte pár milých slov na sedačce tramvaje a spolehněte se, že skončí u toho, kdo je bude zrovna potřebovat.

6. Poznejte se mezi řádky

Možná už máte perfektně rozplánováno, čím se obdarujete, jakou kytku koupíte, kde si dáte večeři a jaký film si potom pustíte. Ale co kdyby jste tentokrát postavili na první místo kvalitní a hlubokou konverzaci? Ať už jste spolu pár týdnů nebo žijete bok po boku už pěknou řádku let, věříme, že se najdou otázky, které jste si ještě nepoložili. A máme pro vás tip, kde je najít.

Pokud chcete zvolit fancy variantu, sáhněte po kartách Hlubina, které vynikají designovou formou i smysluplným obsahem. A pokud nestíháte a vystačíte si s digitálem, inspirujte se seznamem 36 otázek od psychologa Arthura Arona, které mají potenciál prohloubit spojení mezi dvěma lidmi.

Pro singles: Aktuálně s nikým netvoříte pár? To vůbec nevadí, většina otázek vám totiž skvěle poslouží i na sbližovacím rande s kamarádkou, bráchou nebo maminkou.

7. Zahrajte si párový kvíz

Jaké rande se nepovedlo podle našich představ? Který filmový pár ti připomínáme? Jak by se jmenovala knížka o nás dvou? Kdybys mohl/a prožít jeden den našeho vztahu znovu, jaký by to byl?

Papírový kvíz je skvělý způsob, jak si připomenout vaše oblíbené momenty, sdílet faily i otevírat dveře fantazii. Každý za sebe můžete na post ity sepsat 5 / 10 / 15 otázek, na které byste si přáli znát odpověď toho druhého – od nostalgického vzpomínání až po hravé hypotézy. A pak už je stačí jen smíchat dohromady, tahat jednu za druhou a odpovídat. Žádné mínusové body, každá odpověď je správná. A vyhrávají oba.

Ať už se váš Valentýn ponese v duchu velkých gest, smysluplně vyplněné samoty nebo milých slov hlavní je, že si ho užijete po svém. Tak si hrajte, sdílejte a prožívejte! A nezapomínejte, že papír lásce sluší!

#Kreativita a inspirace#

Kdyby existoval jen jeden druh zápisníku, byla by v papírenském světě pěkná nuda. Nicméně pokud se vám naopak zdá, že je všech možných notesů, deníčků a diářů až přespříliš a začínáte se pomalu ztrácet v tom, na co je využít, uděláme si v tom společně jednou provždy jasno. Seznámíme vás se svatou trojicí papírenského světa a ukážeme, jaké benefity přinese do vašeho života: diář, zápisník a plánovač.

Plánovač

Plánovač představuje tvárného asistenta, který se adaptuje na vaše aktuální tempo i potřeby. 

Umí udržet pozornost na aktuálních prioritách, ale zároveň se dívat do budoucnosti a kormidlovat vstříc dlouhodobým cílům. A pokud ho zrovna na týden nebo dva nepotřebujete, necháte ho bez výčitek odpočívat na pracovním stole. Jednou z jeho největších předností je totiž právě flexibilita a možnost využívat ho jen ve chvílích, kdy se vám zrovna chce.

Odolné desky navíc nabízejí nespočet možností v tom, čím plánovač naplnit. Součástí našeho plánovací systému Planoo je týdenní, měsíční i roční plánovač. Trhací blok na poznámky a nápady. To do list pro efektivní odbavování úkolů. I rozřazovače, které obléknou minimalistický plánovač do veselých barev a postarají se o jeho přehlednost.

V čem je nejlepší: Efektivita a flexibilita.

Na co se vám bude hodit: Rozdělení projektů a úkolů v rámci denního, týdenního i měsíčního přehledu • flexibilní plánování v individuálním tempu • dostatek prostoru pro nápady & to do listy • stanovení cílů – na krátkodobé i dlouhodobé bázi.

Nejlepší match:

• Kreativce nebude při plánování omezovat daty.
• Projektoví manažeři s ním rozvrhnou a zkoordinují své projekty.
• Architektům umožní spontánně zapisovat nápady a zároveň připomene důležité deadliny.

Diář

Diář je generálem na poli organizace času. 

Kombinace týdenního, měsíčního a ročního přehledu vám umožní propojit všechny plány a důležitá data v jednom papírovém nástroji. Diář vám včas připomene narozeniny všech blízkých, upozorní na státní svátky a zapamatuje si i termín, kdy se blíží dovolená, které už se nemůžete dočkat. A k tomu nabízí dostatek volného prostoru, ať už na nákupní seznamy, bezprostřední nápady nebo malůvky z nudy.

V čem exceluje: Struktura a řád.

Na co se vám bude hodit: Plánování na denní bázi • sladění schůzek, důležitých termínů a volnočasových plánů na jednom místě • dlouhodobý výhled.

Nejlepší match:

• Mistrům time managementu půjde naproti s pevně danou strukturou a  harmonogramem. 
• Právníci, účetní i podnikatelé s ním budou mít termíny schůzek i týdenní priority pohromadě.
• Studentům pomůže udržet přehled nad harmonogramem výuky i termíny esejí, zkoušek a konzultací.
• Rodičům dodá sebejistotu při ladění pracovního rozvrhu, kroužků a třídních schůzek i vlastních aktivit.

Zápisník

Zápisník je jako nepopsané plátno. A dopřeje vám absolutní svobodu v tom, jak a čím ho naplníte.

Nebude vás limitovat. Nechá vás vyjádřit, co máte na srdci a prázdné stránky pro vás nebudou omezením, ale inspirací. Můžete si do něj zapisovat spontánní poznámky ze schůzky. Rozvrhnout do něj schéma pro vaši novou knihu. Nakreslit si návrh vašeho vytouženého bytu. Nebo jen zírat do prázdných stránek a na chvíli vypnout. 

I svobodomyslný zápisník má nicméně několik důležitých parametrů, které je třeba při výběru zvážit. Formát: prostorný A4, univerzální A5 nebo kapesní A6? Preferujete spíš linky, tečky nebo úplně prázdné stránky? A která vazba nejvíc sedí vašim potřebám – kroužková, se kterou lze papír jednoduše vytrhnout, nebo prošívaná (doplněná o luxusní desky z veganské kůže)?

V čem exceluje: Volnost a kreativita.

Na co se vám bude hodit: Papírové brainstormingy & mind maps • rychlé zápisky ze schůzek a porad • může být skicákem, deníkem i kuchařkou zároveň • úklid nápadů i myšlenek.

Nejlepší match:

• Tvůrcům dopřeje dostatek kreativního prostoru a nechá se obsadit do jakékoliv role, do jaké zrovna bude potřeba.
• Designérům poslouží na spontánní náčrty, skicování nápadů i ilustrací.
• Psychologové ho ocení na poznámky ze sezení s klienty i vlastní reflexi.
• Učitelům pomůže sepsat poklady pro výuku i zaznamenat poznámky z porad.

Jak je kombinovat

Teď, když jste se seznámili s naším zápisníkovým trojlístkem ze všech možných perspektiv, je na čase vybrat, který nejlépe naplní vaše potřeby – ať už zrovna vybíráte nástroj pro pracovní výpomoc nebo jen hledáte cestu z chaosu. Diář, plánovač a zápisník skvěle fungují jako spojenci, každý vyniká v jiné disciplíně, nicméně dohromady tvoří neprůstřelný systém kombinující organizaci, kreativitu i umění flexibility.

Pro někoho může být diář jedinou vstupenkou do světa papíru, jakou za celý rok potřebuje. Někdo další by se naopak neobešel bez pěti různých sešitů, plánovače a post it lepíků všude kolem. Experimentujte, upravujte a nebojte se zkoušet, v jaké roli vám papír pomáhá nejvíc.

#Efektivní poznámky#

Učíte se na zkoušku, připravujete se na státnice nebo hledáte efektivní způsob, jak se učit nový jazyk? Možná vám přijde, že v digitální době už papír pomalu ale jistě ztrácí své místo. V tomto článku bychom vám nicméně chtěli tuto domněnku vyvrátit a seznámit vás s pěti metodami učení, s nimiž zvládnete zdolat všechny studijní vrcholky – a stačit vám bude jen tužka a papír.

Pět metod učení, se kterými vám pomůže papír

Učíte se na zkoušku, připravujete se na státnice nebo hledáte efektivní způsob, jak se učit nový jazyk? Možná vám přijde, že v digitální době už papír pomalu ale jistě ztrácí své místo. V tomto článku bychom vám nicméně chtěli tuto domněnku vyvrátit a seznámit vás s pěti metodami učení, s nimiž zvládnete zdolat všechny studijní vrcholky – a stačit vám bude jen tužka a papír!

1. Načrtněte si učící plán

Začněte chytře. Ještě před tím, než se pustíte do boje s horou poznámek a studijních materiálů, rozplánujte si, s jakou frekvencí se budete k naučené látce vracet, abyste zvýšili šanci, že si ji váš mozek zapamatuje. Pomoci si můžete třeba měsíčním plánovačem. Třeba už víte, jaký rytmus opakování, vám funguje. A pokud ne, můžete při náčrtu efektivního harmonogramu vyzkoušet metodu 2 3 5 7.

2. Nakreslete myšlenkovou mapu

Mind maps představují jednu z mála kreativních metod učení, která zároveň nese své ovoce. Studie z roku 2002 publikovaná v časopise Medical Education ověřovala efektivitu učení za pomoci myšlenkových map na 50 studentech medicíny. Ti byli rozděleni na dvě skupiny, přičemž jedna pracovala s myšlenkovými mapami a druhá aplikovala vlastní metodu učení. Účastníci dostali k nastudování text o 600 slovech, posléze byli z látky přezkoušeni a po týdnu se test znovu opakoval. Z výzkumu následně vyplynulo, že studenti využívající myšlenkové mapy si pamatovali více informací než ostatní a to i s delším časovým odstupem.¹

Myšlenkové mapy oceníte zejména při učení většího objemu učiva – třeba před maturitou nebo státnicemi. Každá otázka dostane svůj nepopsaný list, který postupně zaplníte všemi podstatnými poznatky, fakty a odpověďmi. Za pomoci myšlenkové mapy si vytvoříte vlastní schéma, jak nad tématem uvažujete a jak ho chápete, zdůrazníte všechno podstatné a na druhou stranu pak můžete přidat otázky, kterými si zpětně ověříte, co si pamatujete.

3. Sepište si tahák – s pomocí tužky a papíru

Oproti myšlenkovým mapám může být zpracování taháku studijní metodou, která vás povede cestou větší stručnosti a shromáždění důležitých informací na omezený papírový prostor. Tahák můžete pojmout minimalisticky, ale pokud víte, že vám více vyhovuje větší formát, sáhněte klidně i po něm. Výzkum norských vědců z roku 2015 ukázal, že ručně psané poznámky jsou spojeny s lepší mírou zapamatování a lidé si je vybavují lépe než zápisky psané na klávesnici počítače nebo tabletu.² Takže i jednoduché shrnutí několika informací, které si nedokážete ani za nic zapamatovat, může být velmi nápomocné.

4. Zapojte všechny smysly

Ještě efektivnější pak bude učení v případě, že nezůstanete jen u výpisků, ale přiberete do hry i další smysly. Doplňte své poznámky otázkami simulujícími podobu testu nebo zkoušení, které budou mířit na nejdůležitější body dané látky. Následně si na ně zkuste (ideálně nahlas) odpovídat a pokud se budete cítit komfortně, můžete si odpovědi i nahrát na diktafon a pouštět si je ve chvílích, kdy u sebe nechcete, nebo nemůžete mít zápisky v papírové podobě.

5. Vyrobte si flashcards

Podporují aktivní zapojení mozku, usnadňují zapamatování informací díky opakování a rychlé zpětné vazbě a pro jejich vytvoření vám stačí jen pero a papír. Flashcards jsou skvělou metodou pro učení historických dat, konkrétních pojmů nebo při rozšiřování slovní zásoby v cizím jazyce. A už při samotném vytváření bude váš mozek nasávat učivo díky ručnímu zápisu.

Až budete mít kartičky sepsané, můžete je barevně doladit s pomocí zvýrazňovačů nebo fix a přizpůsobit je tak svým individuálním studijním potřebám. A pokud toužíte proložit papírové učení nástrojem ze z digitálního světa, vyzkoušejte aplikaci Quizlet, se kterou si připravíte flashcards online.

Jakých zásad se při učení držet

Sice to může chvíli trvat, nicméně pokud budete vytrvale zkoušet a objevovat, dříve nebo později zjistíte, jaká z metod učení pro vás funguje nejlíp. Ani správná technika ale často nemusí být zárukou úspěchu, pokud ve víru učení zapomenete na několik důležitých zásad, které se do výsledku a efektivity započítávají taky:

Dělejte pravidelné pauzy. A vytrvejte: Inspirovat se můžete třeba technikou 52/17. Ta radí 52 minut pracujete, 17 minut odpočíváte – stejně jako to dělají ti nejproduktivnější zaměstnanci.

Motivaci na to vytrvat vám dodá metoda „Don’t break the chain“, se níž si každý den zakreslíte do kalendáře křížek za pokořený milník nebo produktivní den. A pak budete s radostí sledovat, jak se řetězec nakreslených křížků postupně prodlužuje.

Odpočívejte – aktivně i pasivně: Mozek nejvíce ukládá informace během spánku, proto byste ho neměli vynechávat ani v tom nejvypjatějším zkouškovém období. Studenti na středních školách (do 17 let) by měli spát zhruba 8 až 10 hodin, vysokoškoláci mezi 7 až 8 hodinami. Výzkum na univerzitních studentech v Americe ale ukázal, že více než polovina z nich spí standardně každou noc méně než 7 hodin. A přitom spánková deprivace může mít na naše kognitivní funkce stejný vliv jako alkohol, takže odkládat spánek na období po zkouškách se nemusí vyplatit.

Aktivním odpočinkem v podobě sportu pak vyplavíte endorfiny, snížíte hladinu stresu a nastartujete mozek pro další učící blok.

Plán je nejlepším kamarádem učení: Proces memorování nových poznatků, pro vás bude podstatně méně stresující a zátěžový, pokud si dopřejete dostatek času na jejich opakování. S tím vám pomůže váš diář, papírový plánovač nebo klidně jen jednoduchá excelovská tabulka, ve které si naplánujete pravidelné opakování. Tak zkuste příště předběhnout stres a spěch zkouškového období s dobrým plánem po boku.

¹ FARRAND, Paul Andrew a Fearzana HUSSAIN. The efficacy of the ‚mind map‘ study technique. Medical Education [online]. 2002, 36(5) [cit. 2025-01-14]. Dostupné z: doi:10.1046/j.1365-2923.2002.01205.x

² MANGEN, Anne, Liss G. ANDA, Gunn H. OXBOROUGH a Kolbjørn Kallesten BRØNNICK. Handwriting versus Keyboard Writing: Effect on Word Recall. Journal of Writing Research [online]. 2015, 7(2), 227-247. Dostupné z: doi:10.17239/jowr-2015.07.02.1

³ HARVARD SUMMER SCHOOL. Why You Should Make a Good Night’s Sleep a Priority. Harvard Summer School [online]. 2021, 28.3.2021 [cit. 2025-01-16]. Dostupné zde.

⁴ ZEEK, Megan L., Matthew J. SAVOIE, Matthew SONG, Leanna M. KENNEMUR, Jingjing QIAN, Paul W. JUNGNICKEL a Salisa C. WESTRICK. Sleep Duration and Academic Performance Among Student Pharmacists. American Journal of Pharmaceutical Education [online]. 2015, 79(5) [cit. 2025-01-16]. Dostupné z: doi:10.5688/ajpe79563

⁵ HARVARD SUMMER SCHOOL. Why You Should Make a Good Night’s Sleep a Priority. Harvard Summer School [online]. 2021, 28.3.2021 [cit. 2025-01-16]. Dostupné zde.