SMART metoda: jak si nastavit cíle, které se dají splnit
#Plánování#
Přejete si probouzet se odpočatí, víc běhat nebo konečně zmenšit řadu knížek, které čekají na přečtení, aniž by vám po pár týdnech došel dech? Není to ani tak otázka vůle, jako spíš designu vašich ambicí. Proto vám představíme principy metody, která přežila celé dekády, protože řeší nadčasový problém: jak si nastavit pracovní i osobní cíle tak, aby nebyly hned na startu odsouzeny k neúspěchu.
Co je SMART metoda a proč se k ní stále vracíme
O metodě jste se poprvé mohli dočíst v roce 1981, kdy ji v článku There’s a S.M.A.R.T. way to write management’s goals and objectives poprvé představil konzultant George T. Doran. Všiml si totiž, že řada cílů, se kterými společnosti i jednotlivci pracují, je formulována vágně a nejednoznačně. „Zlepšit se v…“ nebo „Víc snažit...“ zní sice jako hezké úmysly, ale prakticky jsou téměř nepoužitelné.
A tak navrhl pětici parametrů – v podstatě manažerský nástroj – který je pomáhá nadefinovat lépe. Vychází z jednoduchého předpokladu: náš mozek umí snáze pracovat s omezeními než s nejasností. Takže pokud si nastavíme konkrétní cíle, snižujeme tím počet potenciálních rozhodnutí, které budeme muset udělat, omezujeme prostor pro váhání a prokrastinaci a zároveň zaměřujeme pozornost předem stanoveným směrem, čímž mozku šetříme fůru času a především energie.
Tenhle princip potvrzuje i empirický výzkum, za kterým stojí dva američtí psychologové Edwina Locke a Gary Latham. Jejich studie (od laboratorních experimentů až po terénní výzkumy v reálných firmách) opakovaně prokázaly, že lidé s konkrétními a náročnými cíli dosahují lepších výsledků než ti, kterým je pouze řečeno, aby „se snažili podat co nejlepší výkon“. Ne proto, že by byli ambicióznější, ale protože pracují s lépe definovanými instrukcemi.
Název metody – SMART – je jednoduše akronym pro vlastnosti, které by měl cíl v ideálním případě splňovat. Měl by být:
- specific (konkrétní)
- measurable (měřitelný)
- achievable (dosažitelný)
- relevant (relevantní)
- time-bound (časově vymezený)
A abychom vám pomohli princip metody ještě lépe pochopit, rozvinuli jsme každý z nich do doplňujících otázek, které vám pomohou s aplikování metody v praxi.
1.) Konkrétní
- Čeho přesně chci dosáhnout?
- Jaké kroky musím udělat, aby se mi to podařilo?
2.) Měřitelný
- Co mi pomůže určit, jestli se mi podařilo uspět?
- Jakých pocitů, čísel, důsledků … chci na konci dosáhnout?
Měřítkem může být třeba:
- počet (napsaných stránek, klientů, navštívených lekcí)
- výkon (čas, rychlost, obrat)
- frekvence (kolikrát týdně)
- stav (splněno / nesplněno)
3.) Dosažitelný:
- Jsem si jistá/jistý, že je reálné tohoto cíle dosáhnout?
- Mám na to dostatek potřebných zdrojů (energie, kreativity, peněz)?
- Jaké potenciální překážky by mi mohly stát v cestě?
- Když toho dosáhnu, co se reálně změní?
4.) Relevantní:
- V čem konkrétně mi splnění tohoto cíle pomůže?
- Přiblížím se tím k naplnění mých dalších ambicí?
5.) Časově ukotvený:
- S jakým časovým horizontem pracuji?
- Kdy nejpozději bych chtěl/a cíl splnit?
- A pokud jde o náročnější cíl sestávající z více kroků, tak jak vypadá časová osa celého projektu?
Zároveň se ale sluší připomenout, že sám Doran ve své definici metody zdůrazňoval, že cíl nemusí nutně odrážet všech pět parametrů. Jinými slovy, ne každý cíl musí být perfektně měřitelný, přesně časově ohraničený nebo kvantifikovatelný, aby měl smysl. Takže i pokud si neumíte pro daný plán zodpovědět všechny výše zmíněné otázky, nemusíte se ho vzdávat! SMART je pouze fajn výchozí rámec, nikoliv dogma.
Jak (ne) vypadá chytrý cíl
Typicky si to můžeme ilustrovat třeba na příkladu obligátních novoročních předsevzetí typu: „Budu víc cvičit“ nebo „Chci se naučit líp anglicky“. Oba cíle bezpochyby míří k pozitivním výsledkům. Ty se ale zcela jistě nedostaví, už jen proto, že vlastně nevíme, co přesně máme dělat, jak často ani proč. Pokud si nedáme tu práci a nevěnujeme formulaci cílů hlubší zamyšlení a dostatek času, můžeme se s úspěchem rovnou rozloučit.
Jak by to mohlo vypadat v praxi? Vezměme si třeba ambici zlepšit se v cizím jazyce. Místo nicneříkajícího „chci se naučit líp anglicky“ si ji můžeme přeložit do konkrétnější podoby: Do konce září budu schopný/schopná absolvovat pracovní pohovor v angličtině, protože se chci během léta ucházet o novou pozici.
Každý týden budu mít dvě hodinové lekce s lektorem, jednou týdně si projdu modelové interview a každý pracovní den budu čtvrthodiny aktivně mluvit.
Najednou přesně víme, kam míříme, proč je to důležité a co přesně máme dělat. A navíc můžeme snadno poznat, jestli se nám to daří, nebo ne. SMART cíl není o přehnané přísnosti nebo tabulkách plných checkboxů. Je to spíš nástroj, jak dát svým ambicím konkrétní tvar a taky šanci na to, aby se z hezkého přání staly skutečnou změnou.
Ať už si pro sebe právě formulujete novoroční předsevzetí, nebo cítíte nenadálý příliv motivace ke změně, SMART metoda je přesně tím vodítkem, které hledáte. Sice nezvládne vykompenzovat absentující disciplínu, zato vám nabídne efektivní strukturu, v níž změna přestává být abstraktním pojmem a stává se uchopitelnou.







































